POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Vyšlo Literární Fórum III/2017

Čtvrtek v 15:55 | Fanda :-) Tylšar |  Fórum

Vážení a milí čtenáři!

Vítáme vás na stránkách předvánočního vydání časopisu Literární fórum.

Pro staré Řeky nebyly umělecké výkony dílem jejich autora, nýbrž pocházely z božské inspirace. Múzy Kaliopé "s krásným hlasem", Euterpé "obveselující", Erató "láskyplná", Thaleia "sváteční, kvetoucí", Melpomené "zpívající", Terpsychoré "tančící v kruhu", Kleió "oslavující", Úrania "nebeská" a Polyhymnia "mnohozpěvná" poskytovaly autorům její zdroj. Naproti tomu výtvarné umění bylo pro svoji potřebu "fyzické práce" považováno za "pouhé" řemeslo a Múzy nemělo.
Svět se však mění a my dnes už víme, že i literatura je pořádný kus řemesla a naopak výtvaré umění se bez dobré Múzy také neobejde.

Přesvědčit se o tom můžete ve většině článků tohoto vydání. O svém řemeslu zde vypráví například akademický malíř Dalibor Říhánek, tvůrce plakátů Radomír Postl nebo významný český sochař Milan Doubrava.

No a Múzy? Těmi se to na stránkách jen hemží. Naleznete na nich ty divadelní, muzické, ale zejména literární, kterým je náš časopis předurčen.

Přinášejí nám nejen množství informací o dění v regionu, ale také o akcích, které jihočeské hranice překračují. Samozřejmostí je i veliká porce recenzí nových knih a literárních ukázek.

A protože se blíží Vánoce, nezbývá mi, než abych vám popřál jejich příjemné prožití se svými blízkými a také s největším přítelem člověka - s knihou. Věřím, že i náš časopis přispěje svým dílem k té pravé předvánoční a nakonec i vánoční pohodě.


Tak ať jsou šťastné a veselé!

Fanda :-) Tylšar



Celé Fórum si můžete přečíst nebo stáhnout ==== Z D E ====
 


Někdo z vás je vrah, pánové!

Čtvrtek v 15:39 | Ladislav Beran |  Ukázky z tvorby

To, že se písecká četnická pátračka při vyšetřování trestné činnosti musela často obracet na své informátory, ať už to byli lidi přímo z galerky nebo hospodský personál, jako byli číšníci, servírky nebo recepční z hotelů a penzionů, je známé faktótum. Bez jejich pomoci by se četníci nedostali nejen na malé zlodějny, ale i na závažné případy, jako byla loupežná přepadení, znásilnění či vraždy. Že byly mezi jejich informátory hlavně lehké holky z ulice nebo přímo z bordelů, kterým se zejména šlechta galerky, páni kasaři, kteří mívali v posteli povídavou, rádi pochlubili, to je pravda. Tak jako je pravdou, že četníci z pátračky hráli s galerkou na přetahovanou, kdo s koho. Že informátoři četníkům tu a tam něco pustili, to byl samozřejmě vždycky handl, něco za něco, a obvykle na tom vydělaly obě strany, to se vědělo. Každé pondělí měl "Dům laskavé neřesti" na Pěníku v Portyči, lidově řečeno bordel, takzvaný sanitární den. Bordelmamá Šestáková na tohle opravdu úzkostlivě dbala a bylo to mezi kunčofty tohoto hanbince známo. Holky z jejího podniku měly ten den volno, protože za ten týden byly pěkně utahané a jak Šestáková nejednou četníkům uvedla, musely si ty jejich frndy od pánů odpočinout. V úterý už zase holky pěkně zařezávaly a v Domě laskavé neřesti bylo večer už zase narváno, protože tu byli vojáci ze zdejšího 11.pěšího pluku, takže o klientelu neměl tento vykřičený dům nikdy nouzi. To, že se Šestákové dvacátého listopadu, což bylo na svátek Felixe, nevrátila do podniku Sabina Neradová, zvaná "Šidítko", která tu byla teprve dva měsíce a přišla sem jako šlapka z ulice, to bordelmamá neřešila. Neradová měla jako šlapka svůj štafl před hotelem Zlaté kolo a ke své přezdívce přišla tak, že své kunčofty z ulice lákala na to, jestli by nechtěli vidět její "šidítko". Pasáka jí dělal jistý Hubert Fišer, štamgast četnické pátračky, který byl v hospodě U Šímů, kde se scházela galerka od věže, víc než doma. Proč přepřahala Sabina Neradová k Šestákové na Pěník, na tom nebylo nic až tak divného. Pasáka Huberta Fišera jí četnická pátračka zavřela v létě za těžké ublížení na zdraví, když jednoho jejího kunčofta zbil do krve, protože nechtěl zaplatit. Takže skončil v písecké věznici nad splavem. Sabina Neradová využila možnosti a šla za lepším k Šestákové do vykřičeného Domu laskavé neřesti. Tam byla v teple, měla zadarmo stravu a nemusela v zimě čekat na kunčofta na ulici. Že se objeví na Pěníku dřív četníci z pátračky než Sabina Neradová, to bordel mamá nejen překvapilo, ale i zarazilo. Bylo to dvaadvacátého listopadu na Cecílii a štábní strážmistr Hřebejk oznámil Šestákové, aby už s Neradovou nepočítala.

"Její škoda. Znáte mě, pane štábní, že se s nikým nepárám, ale na nikoho hned neseru. Nevážila si dobrýho bydla. Tady byla v teple, venku bude zase mrznout a bude si frndu větrat v zimě někde v průjezdu. Ale mrzí mě to, vojclové byli po Sabině jako diví. Však ona se ještě ráda vrátí, až přijde bída na kozáky," zapálila si Šestáková krátké hnědé cigáro a nalila dva rumy.

"Určitě se nevrátí, Šestáková, ta s prostitucí definitivně skončila," chopil se štábní strážmistr sklenky, parádně zalomil loket a poslal rum tam, kam patří.

"Vyhrála snad Sabina v lotynce, pane štábní? Kdyby za něco stála, tak mi to řekla na rovinu, a mohla mi přijít říct, že už se z pondělní vakace nevrátí," nalila to Šestáková znovu, ale to už Hřebejk odmítl.

"Obávám se, Šestáková, že už vám to nemohla Neradová přijít říct, protože to vypadá, že už v to pondělí byla po smrti. Aspoň tak tu dobu odhadl doktor Cafourek, když jsme ji dneska před hodinou našli v "Edenu", poblíž kasáren, uškrcenou ve křoví," sáhl Hřebejk nakonec po druhém rumu a opět předpisově zalomil loket.

"A doprdele!" vypadlo ze Šestákové a Hřebejkova zpráva ji posadila do křesla.

"Co ta káča pitomá dělala na výstavišti? To toho tady má málo, že si vyšla ke kasárnám na sólo štrejch?"

"To ukáže pitva, Šestáková. V každým případě nám Sabina přidělala práci, protože hledat v kasárnách jejího vraha, to je jako hledat jehlu v kupce sena. Jestli to tak je, byl to patrně její poslední štrejch," kývl Hřebejk bordelmamá na kafe, protože se měl na co vyptávat. Šestáková vzala štábního strážmistra dozadu do kumbálu a volala tam jednu holku po druhé, aby se toho Hřebejk dozvěděl o Sabině Neradové co nejvíc. Pravdou je, že holky mu toho moc neřekly, a tak se Hřebejk šel podívat nahoru do pokoje, kde měla Neradová pár svých věcí. Našel tam v kapesníku zlatý řetízek s přívěskem srdíčka, na němž byl obrázek Panny Marie, dámské zlaté hodinky a dvě tisícovky. Hned mu cvaklo, že přesně tyhle věci se ztratily při vloupání do vily doktora Kuneše z Trávné cesty, a že si to pachatel tohoto vloupání u Neradové patrně schoval. Bordelmamá Šestákové o tom samozřejmě neřekl a nechal si to pro sebe. S tím se vrátil na pátračku a jen co zasedl v kanceláři za stůl, napsal o šetření v Domě laskavé neřesti služební záznam a přišel s tím za štábním kapitánem Votrubou.

"Tohle jsem našel, pane štábní, mezi věcma Sabiny Neradové na pokoji u Šestákový a moc bych za to nedal, že právě tyhle věci ji stály život. Podle mě za tím mordem bude někdo z galerky, protože to jsou věci z vykradený vily doktora Kuneše z Trávný cesty. Sice to není všechno, protože tam se ztratilo pět tisíc na hotovosti a ještě zlatej náramek, ale vojáka bych tím pádem asi vyloučil."

"S tím vylučováním, Hřebejk, opatrně, i mezi vojákama se najde už někdo trestanej, a nevíme o něm. Proč by jinak šla Neradová až do "Edenu"? Počkáme na výsledek pitvy a pak můžeme dělat závěry," nabádal štábní kapitán Votruba Hřebejka před jeho rychlým úsudkem a šel do viržinka. Když se za tři dny na pátračce objevil doktor Cafourek s pitevním protokolem, docela se přiklonil k Hřebejkově verzi, neboť pitva nepotvrdila, že by měla Neradová pohlavní styk, a nic nenasvědčovalo ani tomu, že pachatel, který ji uškrtil, se ji pokusil znásilnit. Jen co si Votruba přečetl pitevní protokol, tak si zavolal do kanceláře štábního strážmistra Hřebejka.

"Vypadá to, Hřebejk, že asi budete mít s tou vaší verzí pravdu. Provětrejte pořádně galerku, pokud už jste to neudělal," ukázal velitel pátračky na pitevní protokol.

"Už jsem s tím začal, pane štábní. V úvahu připadají čtyři ráfkové z galerky, který mi v minulosti položila Neradová a práskla mi na ně jejich zlodějny. Jestli to některýmu z nich došlo a využil toho, že je její pasák v base…"

"Hm. Tak nabízí se to. Ale kdo z těch čtyř by v tom měl prsty, Hřebejk?"

"To je to, co musím zjistit, pane štábní, ale někdo z nich je podle mě vrah!" pronesl s jistotou štábní strážmistr Hřebejk a bylo na něm vidět, že je o tom skálopevně přesvědčen.

Je pravdou, že to, že má někdo z galerky od věže na svědomí smrt Sabiny Neradové, si štábní strážmistr Hřebejk nenechal pro sebe a ještě ten den zašel na Drlíčov do hospody U Šímů, kde se scházela galerka od věže. Přivítalo ho tu po příchodu velké ticho.

"Držíte, pánové, smutek za Šidítko?" postavil se před stůl, kde seděla u dveří galerka a byli mezi nimi i čtyři ráfkové, o kterých se zmínil veliteli pátračky.

"Nechci bejt, pánové, špatným prorokem, ale až se vrátí Fišer z lapáku, tak ten to jen tak nevydejchá. Nechtěl bych bejt v kůži toho, co mu v "Edenu" zamordoval jeho Sabinu!" sjel očima po těch čtyřech a čekal, co bude. Jako první se ozval Pepi Lejsek, zvaný "Čudla".

"A že jste si, pane štábní, zrovna vybral tady někoho z nás? Sabina se přece našla u kasáren, to moh bejt klidně nějakej vojcl, se kterým si odskočila od Šestákový na štrejch."

"Vojcl to, Čudlo, nebyl. Co už ale teď vím, že někdo z vás je vrah, pánové! A toho, kdo to Sabině udělal, toho dostanu pod provaz! Na to ten dotyčnej může vzít jed! Pořád totiž platí, že na každou svini se vaří voda!" pronesl Hřebejk dost hlasitě, aby to tu všichni slyšeli, a odešel z hospody. Chvíli zůstal stát na ulici pod okny hospody a v lokále bylo po jeho odchodu ticho jako v nedalekém kostele Narození Panny Marie.

To, že štábní strážmistr Hřebejk svým prohlášením v hospodě U Šímů vnesl mezi galerku nejistotu, to se dalo čekat. Pořád totiž platil tvrdý zákon galerky, že vražda se jen tak nikomu neodpouští, i kdyby to byl nevím kdo, a tak se Hřebejkovi od lidí z galerky dostávaly na ucho zajímavé informace o Sabině Neradové, ke kterým by se jen tak nedostal. Jedna z nich, a docela zajímavá, se objevila po pohřbu Neradové a vedla přímo k pasákovi Šidítka Hubertu Fišerovi, toho času ve věznici nad splavem, a proto se za ním štábní strážmistr Hřebejk hned vydal. Dalo se čekat, že vražda Sabiny Neradové nebyla pro Fišera ničím novým. Když mu Hřebejk řekl, proč za ním přišel, dal mu krabičku zorek a padla zmínka o sklepaři Pepi Vaňousovi s přezdívkou "Klečkatej", jednom z těch čtyř ráfků, které měl Hřebejk v podezření, dostal Fišer povídavou a potvrdil tak informaci, která se dostala štábnímu strážmistrovi z galerky na ucho.

"S Andou Vaňousovou jsem měl, pane štábní, nějakou dobu techtle mechtle, co bych to zapíral. Ale pozor! Nešlo o žádný znásilnění. Vždyť víte, že Anda s tím jejím rajcovním zadkem uměla jako ficka v hospodě chlapy provokovat. Nevím, proč si hrála na dámu a teklo jí do rypáku, přitom mi na Paškovce lehla do kupky sena, ani jsem ji nemusel moc dlouho přemlouvat, takže o nějakým znásilnění nemůže bejt řeč. Jo, Klečkatej na mě může mít pifku, to jo. Ale ten jeho kluk můj není. Vždyť je zrzavej jak liška po něm, to přece víte, pane štábní," vytáhl Fišer z krabičky zorku a kouřil jak o život.

"O jiným fakt nevím."

"A co takhle, Huberte, Čudla nebo Pyskoun?"

"Ale to jsou sralbotkové, pane štábní. To spíš Venca Vrána. Jo, "Havran" by mi měl co vracet. To jo. Za toho jsem si šel přece sednout na půl roku do lapáku. Toho vám tenkrát práskla Sabina, když udělal Kodeta a on ji pak zmydlil, že z ní tekla krev. Jo, po tom hajzlovi jsem se prošel a šel jsem si za něj sednout do lapáku. Ale to už je, proboha, nějaká doba, pane štábní," vytáhl Fišer další zorku a hned si ji ještě od té nedokouřené zapálil.

"Když je to tak, jak říkáš, tak ti, Huberte, něco prozradím. U Sabiny jsem našel na pokoji u Šestákový dvě tisícovky a zlato, co se ztratilo při jedný vloupačce do vily v Trávný cestě. Co mi na to řekneš?"

"A do prdele! Kde k tomu mohla ta holka přijít?"

"To je to, co právě nevím. Na mně to dělá, Huberte, dojem, že si to k ní někdo schoval a když chtěl na Sabině, aby mu to vrátila, tak ta asi couvla, a to ji patrně stálo život," zapálil si Hřebejk egyptku a na Fišerovi bylo vidět, že o tom moc přemýšlí.

"Mno? Když tak o tom přemejšlím, tak do Trávný cesty chodíval skládat uhlí Čudla.To byl vyloženě jeho rajón. Sabina měla pro Čudlu slabost, to je fakt. Párkrát mu Sabina podržela v průjezdu pod školou na dluh, ale že by šel ten poseroutka pytlák na kvartýr, pane štábní? Možný je ale všechno. Jestli ho zase vykopli z cihelny od Řeřichy za chlast?" začal Fišer uvažovat věcně.
"Jestli má Čudla na svědomí ten kvartýr v Trávný cestě, tak na něj určitě nešel, pane štábní, sám. A celý se to narodilo v hospodě U Mazánků, kam chodí jeho kámoš Franta Fiala, co přišel v létě z Pankráce a má zakázanou Prahu, protože jim tam dělal kvartýry. Na toho by to, pane štábní, sedělo," konstatoval Hubert Fišer. To už se štábní strážmistr Hřebejk zvedl od stolu, dal Fišerovi za dobrý erfolk i zbytek egyptek a zazvonil na bachaře, aby si Fišera odvedl zpátky na celu.

Úryvek povídky z připravované knihy KRIMINÁLNÍ PŘÍPADY ZE STARÉHO PÍSKU
 


Noc Venku

Čtvrtek v 15:34 | --- |  Aktuálně

Tisková zpráva Noc venku 2017

Cílem projektu NOC VENKU je seznámit se s problematikou bezdomovectví. Jedná se o šestý ročník celorepublikového projektu, kdy prostředky, které díky podpoře z řad veřejnosti získáme, budou použity na podporu lidí bez domova. Noc venku se bude letos konat ve čtvrtek dne 23. 11. 2017 v různých městech po celé ČR.

Městská charita České Budějovice tento projekt realizuje ve městě České Budějovice již čtvrtým rokem.

Akce tentokráte proběhne v Literární kavárně Měsíc ve dne v Nové ulici, začátek je v 18:00 hodin.

V rámci programu vám předvede svoji hru na kytaru jeden z lidí bez domova, můžete si například vyslechnout i životní příběh o tom, jak je snadné se na ulici dostat, jak se tam venku žije, jaká to má úskalí nebo snad i výhody? Budeme také dražit obraz jednoho z bezdomovců, je připraveno bezdomovecké divadlo s představením Popelka z popelnice nebo projekce dokumentu Můj stan, můj hrad. Po 22:00 hodině s námi můžete přespat Na Sadech přímo pod hvězdami. Cílem je, aby si lidé na vlastní kůži vyzkoušeli spát venku na ulici, jako člověk, který domov nemá, ráno se vzbudit a jít do práce. Po absolvování Noci venku, nocležníci obdrží certifikát.

Dále se dozvíte něco o našich službách - o Terénním programu, o Domu sv. Pavla MCH ČB, o Preventu 99 z.ú. a o Rozkoši bez rizika, a to trochu jinou formou než bylo doposud zvykem. Po celou dobu kulturního programu si také budete moci například namalovat svoji vlastní tašku, vyrobit vánoční svícen nebo nakoupit drobné keramické dárky od sociální služby Městské charity Č. Budějovice, Domino - služba pro lidi s duševním onemocněním. Kdo bude chtít, podívá se na obrázky dětí pod názvem "Pohled na lidi bez domova" a to právě očima dětí ze ZŠ Baarova v kontrastu 1. a 9. třídy. Ke zhlédnutí bude také výstava fotografií lidí bez domova právě z Českých Budějovic a bude možnost bezplatného vyšetření na HIV/AIDS v Rozkoši bez rizika v České ulici. Malé občerstvení v podobě domácí gulášové polévky, buchty a opékání buřtů je zajištěno.

Za pomoc při realizaci akce NOC VENKU velmi děkujeme Zdravotně-sociální fakultě i jednotlivým dobrovolníkům z řad studentů, naše poděkování patří i literární kavárně Měsíc ve Dne a všem, kteří se nás přijdou podívat.

Vstupné jsou trvanlivé potraviny v hodnotě 50 Kč (polévky, konzervy, paštiky atd.) Tyto potraviny budou využity pro bezdomovce v zimním období.


Kam dál