POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Stá knížka Jana Bauera - rozhovor K-revue

29. listopadu 2009 v 21:01 |  Archiv

Knihy očima autorů
Stá knížka Jana Bauera patří Habsburkovnám
(perex + foto autora)
Spisovatel Jan Bauer, autor literatury faktu i historických románů, právě vydává v nakladatelství ALPRESS svou jubilejní už stou knihu. Při této příležitosti jsme mu položili několik otázek.
Jaký je to pocit vydávat stou knihu?
"Samozřejmě velmi slavnostní, ale na druhou stranu - co je to proti takovému Alexandru Dumasovi staršímu, který jich sepsal přes 260."
Vaše stá knížka nese název Ženy z rodu Habsburků. Co vás na jejich životech zaujalo? Jakou roli hrály po boku mužů, kteří během staletí ovládli území rozprostírající se od hranic Polska až po africké území?
"Samozřejmě jak které. Taková Marie Burgundská, provdaná za budoucího císaře Maxmiliána I., mimochodem známého sňatkového diplomata, především přinesla Habsburkům Nizozemí, Jana Šílená provdaná za Filipa Sličného dokonce Španělsko. Ale žádnou zvláštní politickou roli nesehrály. Za to jiné dokonce samy vládly a to často velmi pevnou rukou. Stačí připomenout třeba Marii Terezii nebo místodržitelku Nizozemí Marii Uherskou, vdovu po Ludvíku Jagellonském.
Habsburkové prosluli promyšlenou sňatkovou politikou. Umožňovala
tato obratná diplomacie vůbec sňatek z lásky? Říká se, že narodit se do mocného rodu Habsburků nebylo výhodou, ale dvojnásobným prokletím.
"Sňatky z lásky jsou až záležitostí 19. století. V předcházejících staletích se jen málokdo ženil či vdával z čisté lásky, zdaleka se nemuselo jednat o příslušníka habsburského rodu. Partneři si na sebe prostě museli zvyknout. Narodit se jako Habsburk však přinášelo mimořádnou odpovědnost. Habsburkové se totiž v duchu středověkých tradic cítili k vládnutí povoláni od Boha a tomu byla podřízena celá jejich výchova a vzdělávání. Ne každý to unesl. Z Františka Josefa I. se stal studený suchar a puntičkářský byrokrat, kdežto jeho syn Rudolf skončil sebevraždou."
Byly dcery Habsburků vždy poslušné, nebo se proti rodové strategii a svému údělu dokázaly vzepřít?
"Myslím že krásným příkladem je v tomto ohledu vnučka Františka Josefa I. Alžběta. Přes odpor celé rodiny si vyvzdorovala sňatek s knížetem Otto Windischgretzem, který si ji původně vůbec nechtěl vzít. Oženit se s ní však musel na rozkaz samotného císaře, Alžbětina dědečka. Samozřejmě se zase rozvedli a později se Alžběta provdala, ač je to neuvěřitelné, za předáka rakouské sociální demokracie Petzneka a chodila v prvomájovém průvodu."
Se kterými příslušnicemi habsburské dynastie se ve vaší knize setkáme?
"Vybral jsem dvanáct po mém soudu výjimečných osobností, ať už známých, jako byla třeba Marie Terezie či její dcera a francouzská královna Marie Antoinetta popravená jakobíny, nebo těch méně známých. V každém případě jsem se čtenářům snažil předložit zajímavé a poutavé čtení. Při psaní jsem často využíval autentické citace z kronik, dobových dokumentů či očitá svědectví pamětníků."
Zmínil jste méně známe ženy z habsburského rodu. Které jste měl na mysli?
"Například Žofii Bavorskou, matku Františka Josefa I., ne nadarmo přezdívanou "císař v sukni". Vždyť to byla právě ona, která dosadila svého syna na trůn už v jeho osmnácti letech. Pozoruhodnou osobností byla i poslední císařovna Zita, která chtěla předčasně ukončit první světovou válku a dát monarchii mír. Svého manžela císaře Karla I. přežila o mnoho let a zemřela teprve v roce 1989."

Která vaše kniha bude 101?
"Pssst, o takových věcech z pověrčivosti nemluvím."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama