POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Tvůrčí dílna UmLinzRum

4. února 2010 v 11:18 | Jiří Sláma |  Archiv

UmLinzRum znamená okolo Lince

Na přelomu října a listopadu 2009 uspořádal v českobudějovickém Goethe-Zentrum

Rakušan Oskar Terš tvůrčí dílnu s názvem UmLinzRum (Okolo Lince). Podnětem byla volba Lince evropským hlavním městem kultury (spolu s litevským Vilniusem) pro rok 2009. Účastníků bylo celkem deset, já reprezentoval náš klub OS. Podobné dílny uspořádal Oskar Terš ve všech partnerských městech Lince - v Duisburgu, Stavangeru, Vilniusu, Sibiu, Istanbulu a Nižním Novgorodu, a také v Linci samotném. Práce účastníků v rámci tvůrčí dílny se mohly inspirovat tématy "Linec" anebo "Linec a moje město", možné bylo i zvolit volné téma.
Antologie 61 autorů z 8 zemí z tohoto projektu se pak objevila na rakouských knihkupeckých pultech loni před Vánocemi. Zařazené příspěvky jsou velmi rozdílné úrovně.
Mé dva krátké texty se jmenovaly "Lentia" a "Zlato Rýna".
Zlato Rýna
Hledal převozníka tu i onde;
zaslechnuv vody šumění,
zpozorněl, a hle - u pramene
vědmy našly zchlazení.
(Píseň o Nibelunzích 1533)
Tahle sloka z Písně o Nibelunzích mi přichází na mysl, když se dívám na Most Nibelungů

v Linci. Obyvatelé Lince už v dnešních dnes nepotřebují převoz, aby se dostali z jednoho břehu

Dunaje na druhý. Vědmy se ale vyskytují v hlavním městě Horních Rakous stále, o tom jsem měl

příležitost se přesvědčit při první veřejné prezentaci českobudějovických textů z projektu UmLinzRum, kde byly přítomny i dvě pracovnice lineckého domu literatury StifterHaus.
Celý večer v Měsíci ve dne moderovala Němka z Porýní, která se pokouší v Českých

Budějovicích zasít německý jazyk a kulturu do myslí a srdcí studentů. Je profesionální a empatická, ale nejenom to. Z jejích dlouhých blond vlasů se blýská zlato Rýna a kdo ji zná, ten ví,

že v jejím případě zdání neklame. Životní moudrost a přátelskost jsou totiž nesporné povahové hodnoty této ženy.
Ona sice nevlastní žádnou kápi neviditelnosti jako bájný Siegfried, ale jeví se mi, že pod povrchem NĚCO je. Možná mořský koník! Nenapsal snad Konstantin Filozof: "Náš Bůh je jak mořská hlubina"? Ano, myslím, že v ní je ukrytý mořský koník.
Později jsem se dozvěděl, že mám s moderátorkou něco společného. S jen malým časovým

odstupem(skoro jsme se tam mohli potkat) jsme oba pohladili toho samého draka pod Wawelem

v polském Krakově. K tomu všemu je jejím nejoblíbenějším českým slovem slovo

DOBRODRUŽSTVÍ. A - středověký autor rozčlenil svůj epos na "dobrodružství". Ne na první kapitolu, druhou kapitolu... ale na první dobrodružství, druhé dobrodružství, třetí dobrodružství...
V půli cesty mezi Porýním a rakouským údolím Dunaje leží Durynsko, vlast německého romantického básníka Novalise. Kdyby tam byl tento velký básník ten večer s námi, co by tomu všemu asi říkal? Myslím, že by se nad našimi texty shovívavě pousmál. Ale v každém případě by ona mnou popisovaná ušlechtilá bytost u moderátorského stolku určitě zahnala jeho deprese.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama