POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Číše Petra Voka 2010 předání 18.5.2010

20. dubna 2010 v 12:50 | Hanka Hosnedlová |  Archiv
18.května - proběhlo slavnostní předávání jihočeské literární ceny Číše Petra Voka za celoživotní literární dílo (obřadní síň českobudějovické radnice) pod záštitou krajského hejtmana Jiřího Zimoly a primátora města České Budějovice Juraje Thomy. Cenu převzal spisovatel Jan Bauer (Vodňany). Program byl spojen s představením autora, čtením ukázek z jeho knih a hudebními vstupy sester Malhockých. V předchozích čtyřech letech byla tato prestižní ocenění předána Věroslavu Mertlovi (nositeli státní Ceny za literaturu - České Budějovice), Mileně Brůhové (Písek), Petru Pavlíkovi (Strážný) a Ludvíkovi Mühlsteinovi (České Budějovice). Tato událost je sledována i krajskými médii.

Čerstvého laureáta Číše Petra Voka přitahuje historie a tajemno a shodou okolností mu bylo toto ocenění uděleno k jeho pětašedesátým narozeninám.
Třebaže se narodil v Jihlavě a později pak několik let působil v Praze, jeho život byl a je spojený především s jižními Čechami. Jeho rodina se totiž záhy odstěhovala do Českého Krumlova a studentská léta strávil v Českých Budějovicích, kde vystudoval Vysokou školu zemědělskou. Ovšem již tehdy se jeho zájem ubíral poněkud jiným směrem, než naznačovalo zaměření jeho studií. Zvolil si totiž dráhu spisovatele a publicisty.
Do literatury vstoupil již v roce 1964 na stránkách studentského časopisu Dialog, u jehož zrodu stál. A následovaly další publikované články, povídky, ba i básně. Jako voják základní služby začínal v Obraně lidu, později se stal redaktorem Zemědělských novin, kde přišla k k využití jeho vysokoškolská studia, stejně jako později v roce 1978 v jeho knižním debutu s názvem "Uživí naše planeta lidstvo?". Prošel i řadou dalších redakcí denního tisku a časopisů, mimo jiné fungoval také v redakci Jihočeské pravdy, předchůdkyni našich Deníků.
K dnešnímu datu má na kontě přes stovku vydaných knižních titulů, ať již pod svým jménem či pod několika pseudonymy, a na dalších knižních sbornících se podílel. Ani to však není konečné číslo, protože z jeho literární dílny vychází stále nové knihy. Zaměřuje se především na literaturu faktu a historická témata, takže se u něho setkáváme nejen se zajímavými náměty v populárně naučné formě, ale i s historickými romány či dokonce s historickými detektivkami. Velké oblibě se těší zejména témata spojená s odhalování historických záhad, souvislostí či tajemna. Z plejády úspěšných publikací jmenujme třeba pětisvazkové Záhady českých dějin, Podivné konce českých panovníků, Tajemné počátky českých dějin, Magická místa Čech a Moravy, Klasikové v nedbalkách a řada dalších. Mimo jiné se autorsky výrazně podílel i na obsáhlém desetisvazkovém projektu Toulky minulostí světa.
K bestsellerům na knižním trhu v 90.letech patřily také Bauerovy knihy rozhovorů, například s herečkou Janou Nagyovou - Byla jsem Arabela nebo Zpověď bývalého prognostika s politikem Milošem Zemanem. Šíři jeho žánrového záběru dokumentuje i řada detektivek jako Pavučina smrti, Parlament v podezření, Hvězda vábí smrt aj. Literatura faktu téměř zákonitě navazuje na historické náměty, a tak se v Bauerově bibliografii objevují historické romány, jenom namátkou uveďme tituly Tajemství královnina zpovědníka, Záhada kamene mudrců, Ve stínu pětilisté růže atd.
Historii lze přibližovat i dalším, napínavým způsobem v podobě historických detektivek, které jsou svým lidským rozměrem a dobře vygradovaným napětím čtenáři velice blízké. "Jako ústřední hrdiny jsem si zvolil dvojici středověkých vyšetřovatelů - novoměstského rychtáře Jakuba Protivu z Protivce a nepříliš zbožného, ale mazaného mnicha Blasia, kteří figurují zatím v trilogii - Pražský rozparovač, Vampír z Koňského trhu a Číše jedu pro krále, ale v budoucnu se rozroste o další volná pokračování," uvádí plodný vodňanský autor.
Udělení Číše Petra Voka Janu Bauerovi navazuje na řadu předchozích ocenění, ať už je řeč o čestném uznání nakladatelství Práce (1986), ceně Masarykovy akademie umění (1995) a nakladatelství Moba (2002), výročních cenách nakladatelství Akcent Třebíč (2003 a 2004) či o Zeyrově hrnku (2007).
Od roku 1998 žije Jan Bauer se svou rodinou v historickém domě na samotě u Vodňan. V krásném prostředí, v sousedství rybníků, které společně s okolní krajinou, v níž historie zanechala nesmazatelné stopy, jsou pro vnímavého literáta stále živou a nevyčerpatelnou inspirací.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama