POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Konzerva konverzace z Bibliothéque nationale

12. července 2010 v 11:55 | Jiří Sláma |  Ukázky z tvorby
Konzerva konverzace z Bibliothéque nationale

Stará a horní


Bez odborné průpravy, ale i s ní, obtížně stravitelná, leč vynikající. Dochovala se
ve dvou

rukopisech, ve francouzské Národní knihovně v Paříži a ve Vatikánské knihovně v Římě.

Staroněmecká konverzační příručka z desátého století. Jejím autorem byl člověk mluvící

románským dialektem, stejně tak písař. Šlo o stručnou konverzaci pro Francouze cestujícího v

desátém století do německy mluvících zemí. Není to němčina dnešní, ale němčina stará. Přesněji

stará horní němčina, z níž se po středohornoněmeckém mezidobí, době
minnesangu, vyvinula

nová horní němčina, tedy
jazyk, který máme pod označením němčina zpravidla na mysli.

(Ze staré dolní němčiny, jazyka severních oblasti Německa, tedy vlastně staré saštiny, se

po středoněmecké fázi, kdy
byla ještě spisovným jazykem - jazykem Hansy, staly pouze ústně

tradované užívané dialekty. Až na výjimky potvrzující pravidlo - třeba takový Fritz Reuter.

Zvláštním případem je holandština, která, byt´se stejnými kořeny, není považována za němčinu.
Je jich 107. Vět, o kterých autor usoudil, že by je Francouz v Německu měl znát. Prvních

dvanáct jsou části těla

Elpe!!!



Například 8. an(nyní:Hand) - ruka
9.brust(nyní:Brust) - prsa, hrud'
10.guanbe(nyní:slovo zaniklo; Magen) - žaludek

Když zapisovali svou řeč rodilí mluvčí, byla podoba těch slov hant, brust, wanbe.

Třináctý výraz zní elpe. Kdyby některý čtenář poznal, o co jde, dal bych mu lízátko. Myslím,
že to není možné. Dnes zní toto slovo Hilfe. Lze se jím dovolat pomoci!
Čtrnáctý pak je fro min - můj pán. A od tohoto slova dnes už zaniklého(nyní Herr, "hériro", urostlejší; hehr je německy vzrostlý) je příponou odvozena dnešní Frau - žena, paní. V tomto případě, čistě jazykově, byl nejprve Adam, a až pak Eva!
Šestnáctka nám zdůrazňuje, že se nacházíme v době feudalismu - ze garaben us selida.
Neboli v dnešním jazyce našich sousedů - zum Haus, zum Saal des Grafen. K hraběcímu sídlu.
Tedy - hurá k feudálům a jejich poddaným. Psaním těchto řádků vyrábím vlastně jakýsi
"strojek času".
Následují různé základní věci, bez kterých se člověk na cestách neobejde.
17.Guane cumet ger, brothro? - Odkud přicházíš bratře? Nynízní tahle větička: von wannen (arch.) kommt ihr, Bruder?
21.E guas mer in gene Francia. - Byl jsem ve Francii. Nyní:Ich war in Frankreich.(mer je mir,
gene - jene, zájmeno ukazovací)
Popojedeme: 26. E ne quesa ti tar. - Neviděl jsem tě tam. Nyní:Ich (ge)sah dich dort nicht.
E - ich, ne - nicht (v němčině to bylo jako v současné češtině, záporová částice byla před slovesným tvarem určitým, stejně tak to bylo i ve staré angličtině), ti - dich, tar
- odpovídá anglickému tvaru
there)
32. ne guez - nevím. Nyní:Ich weiss nicht. Tehdy řekli "neweiss"! Jak (skoro)
české, jak milé!
37. Cver ist? - kde je? Ted' by Němec řekl: Wo ist…? (Tvar je opět v angličtině -
Staroanglické "hwere", vývojem dnes "where". Kde.
Překvapí nás položka 42. Vndes ars in tine naso. - Psí zadek v tvém nose. (Der Arsch des
Hundes in deiner Nase.)

Fedualismus(sic!)
S číslem 43 přichází opět závan feudálních vztahů (jak říká Jiřina Bohdalová ve filmu Bílá paní - "fedualismu"). Min erro guillo tin esprachen. - Můj pán chce s tebou mluvit.(Mein Herr will mit dir sprechen.) Čísla 51 - 58 mají rezervovaná různé silně
dobové propriety. Kupříkladu 54. Gimer min suarda. - Dej mi můj meč. (Gib mir mein Schwert.)
65. je drsná: Coorestu, narra. - Dávej pozor, hlupáku! "Mám dost," říká slovy haben e gonego
Fráze šedesátá devátá. (Ich habe genug. ) Za chvíli má ovšem žízeň - 71. Erro, e guille trenchen. Pane, chci pít. (Herr, ich will trinken.) Kdoví jak svým francouzským sluhům páni odpovídali.
Snad ne za použití fráze 48: Semergot elfe ne haben ne tropfen.
Při Bohu - nemám ani kapku.
(Ovšem latinský překlad v příručce zní: si me deus adiuuet, non abeo nihil. At´mi Bůh pomůže,
nemám nic. Šlo o ustálenou frázi.)


Wilhelme, díky


A dost! Text je příliš dlouhý a čtenář už je zmožen. Snad jen ještě:

87.Guane guestu? - Kam jdeš?(Ted´zní věta
Wohin gehst du?)
92.Guar is tin quenna? - Kde je tvá žena?
93.Guer is tin man? - Kde je tvůj muž?
Rozdíl e- a ve stejném slově je pro tu dobu typický. Pravopis tehdy kolísal i v rámci jednoho textu.
A téměř konec - 105.Guas tare gesenda. Příručka překládá "missus fui". Byl jsem poslán.
A ono to přece tak je - každý máme na světě nějaký úkol. Měl ho i Wilhelm Grimm(1786 - 1859),
německý jazykovědec, který tento prastarý text poprvé publikoval a zabýval se jím. Po něm ještě
mnozí další. Weinhold(- "Ušlechtilé víno"!), Martin, Steinmayer, Huisman, Haubrichs…

Konverzace končí přípitkem -

Trenchet ger in gotes mine… Trinkt ihr in Gottes Minne… Pijte v Boží lásce…

Literatura:

Braune/Ebbinghaus:Althochdeutsches Lesebuch. Tübingen 1979

Jacob und Wilhelm Grimm:Über das Deutsche. Schriften zur Zeit-, Rechts-, Sprach-

und Literaturgeschichte. Leipzig 1986
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama