POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Jan Bauer Co by se stalo kdyby ...

3. listopadu 2010 v 13:25 | Hanka Hosnedlová |  Archiv
Kdyby Žižku oběsili a Hašek dostal Nobelovu cenu Ačkoliv jsme z pera vodňanského spisovatele Jana Bauera, mimochodem nejplodnějšího českého autora, četli knihy už mnoha žánrů, poslední titul z nakladatelství Petrklíč se z této řady přece jen nápadně vymyká. Bauer v půldruhé desítce kapitol knihy Co by se stalo, kdyby... dotahuje do vykalkulovaných logických závěrů, postavených na tehdejší politické, ekonomické a společenské situaci a historických souvislostech, děje, které se sice nestaly, ale stát se třeba mohly. Co by se například stalo, kdyby kníže Václav přemohl své vrahy, kdyby Přemysl Otakar II. triumfoval na Moravském poli nebo Jana Husa neupálili, nekonala se bitva na Bílé hoře a Jaroslav Hašek dostal Nobelovu cenu? O tom všem a mnohém dalším si přečtete v knize, o níž si dneska s jejím autorem trochu popovídáme: Třebaže tato publikace staví na známých a podložených faktech, patří vůbec do literatury faktu? Vlastně ne. Je jakousi kombinací dějin, jak se skutečně odehrály a jak se odehrát mohly. Dříve byly podobné pokusy odbývány jako pouhá spekulativní hra či rovnou zařazovány do sci-fi. Dnes je už alternativní nebo virtuální historie považována za seriózní vědecký obor, čímž samozřejmě nechci říci, že má kniha je vědecká. Je to skutečně spíše hra... Vychází hodně podobných knih? Mnoho podobných knížek na toto téma zatím není. U nás vyšla před časem pouze publikace kolektivu historiků Co kdyby to dopadlo jinak?, s podtitulem Křižovatky českých dějin. Zaměřila se však pouze na moderní dějiny a její autoři, snad aby si jako vědci nezadali, byli ve svých úvahách velmi opatrní. A vy jdete ve svých konstrukcích dál? Zamýšlím se třeba nad možností, co by se stalo, kdyby Jana Žižku oběsili v Českých Budějovicích. Upřímně řečeno, příliš k tomu nescházelo. Na Žižku jako nebezpečného loupežníka měli spadeno jak Rožmberkové, tak budějovičtí měšťané a nebýt amnestního listu krále Václava IV., kdo ví, jak by skončil. A mohli by husité vyhrávat své bitvy i bez něho? I když přiznávám, že bezpochyby byl geniální vojevůdce, našla by se nepochybně řada hejtmanů, kteří by ho dokázali nahradit. Například takový Hynek Krušina z Lichtenburka úspěšně velel husitům ve vítězné bitvě pod Vyšehradem. V jedné z posledních kapitol se dozvíme, proč se Chodové jmenovali Chodové a jak se objevila v jejich znaku psí hlava. Ale také, jak by to dopadlo, kdyby Kozinu tehdy nepopravili... V podstatě tehdy šlo o snahu Chodů, kteří měli za úkol střežit zemské hranice, obnovit svá původní privilegia, udělená jim za to císařem. Snažili se toho dosáhnout rebelií, která v podstatě ani rebelií nebyla. Kdyby císař Leopold I. udělil Kozinovi milost, Wolf Maxmilián z Lamingenu, z pověstí známý jako Lomikar, by tuto zásluhu vzal na sebe. A Kozina by mu byl vděčný, Lamingenovu smrt by poddaní oplakávali a báje o božím soudu by vůbec nevznikla... Myslíte si, že by k takovým úpravám mohlo dojít, kdyby se lidé naučili pracovat s časem jako s jiným běžným vektorem? Jestli budeme moci někdy v budoucnosti cestovat časem a upravovat dějiny podle libosti? Je to možná lákavá představa českých dějin bez Mnichova 1938, bez února 1948 nebo bez srpna 1968, ale bohužel s tím už nic nenaděláme. Můžeme se však prostřednictvím alternativních dějin zamýšlet nad tím, co bylo tehdy ve hře a o co jsme přišli. Kupodivu leckdy přitom dojdeme k závěru, že by se ani při jiném průběhu událostí dějiny zase až tak moc nezměnily.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama