POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Kriminální případy 92. policejního revíru - recenze

26. července 2011 v 15:03 | Jan Vaněk |  Nové knihy
A je to Písek, je to zas on… Kdopak by si ještě pamatoval, že královské město Písek mělo za první republiky sice - jako ostatní okresní města na českém venkově - četnickou pátrací stanici, z hlediska pražského Policejního prezidia ji však "v rámci jednotné evidence" - vedli jako 92. Policejní revír? Ladislav Beran, jenž se do policejních dějin města, které důvěrně zná a miluje, noří opakovaně a úspěšně - na knižní trh nyní nabídl další povídkový soubor (o osmnácti částech) jménem Kriminální případy 92. Policejního revíru. Dávno zapomenuté historky před čtenářem ožívají se zvláštní naléhavostí: Beran dovede vyprávět s nadhledem i hlubokým vcítěním do psychologie svých osob a nabízí okouzlující škálu lidských myslí a charakterů. Svět tehdy před okupací a velkou válkou vypadal jinak, ale z odstupu sedmi či osmi desetiletí se nezdá o moc lepší. Lidi třeli bídu s nouzí, o jakých se nám dnes - krize nekrize - ani nezdá. Žili o moc prostší životy a moc se ani nevzpouzeli svému krušnému údělu. A četník byl pán… Stálí Beranovi aktéři, četníci z písecké pátračky, ale i z dalších jihočeských stanic, jsou chlapi z kostí a masa, rázní a rázovití, neuspěchaní a znalí světa i lidí. Vědí, jak to na zemi chodí, a to, po čem se dnes u policie nezřídka marně volá, takřečenou místní a osobní znalost, mají prostě v malíku. Technika je dosud v plenkách, ale oni se obejdou bez ní a mají takovou objasněnost, že by jim dnešní následovníci - Ladislav Beran k nim ještě před pár lety patřil coby dlouholetý kriminalista - mohli jen závidět. Kriminální případy z 92. Policejního revíru jsou klidná, zábavná a neuspěchaná vyprávění, jež si nekladou velkolepé cíle a snad proto jich docilují. Mezi řádky kratochvilného čtení o zločincích, četnících a ostatních lidech se skrývá leccos navíc a my se, jsme-li schopni a ochotni vnímat, dozvíme způsobem tuze příjemným i leccos o zapomínaných časech, jež měly taky daleko k selance. Jenom nám, přešlapujícím v marasmu současnosti, idylickými mylně občas připadají… P.S. Sluší se zvláště připomenout neodmyslitelnou součást Beranových píseckých příběhů: kouzelné kresby, jež jsou dílem Františka Doubka. Klobouk dolů před ním i nakladatelem - J + M Písek -, který ještě dnes umí vydat i dospělým čtenářům určenou knížku tak půvabnou a neošizenou…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama