POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

František Procházka

23. listopadu 2011 v 7:52
Odešel poslední z původních Smolařů
Hanka Hosnedlová
Sobotní ráno uplynulého týdne bylo posledním pro Františka Procházku, známého
českobudějovického muzikanta, skladatele a výtvarníka. Jeho svíčka života dohořela po delší
nemoci ve věku 86 let.
Byl zakládajícím členem populární skupiny Smolaři, která vznikla již ve válečném roce
1942 a vydržela na veřejné scéně 56 let, když nepočítáme časovou odmlku v 70.letech. Kromě
toho byli Smolaři první kapelou, kterou bylo po válce slyšet živě na rozhlasových vlnách
českobudějovického studia, umístěného tehdy ještě v budově radnice. A o dva roky později
nahráli v rozhlase spoustu dalších písniček, které se zachovaly i pro současnost. Na rozdíl od
první šelakové desky s jejich nahrávkou. Ve stejném roce si Smolaři přivezli z Prahy první
cenu z celostátní soutěže trampských sborů, což si pak zopakovali i v roce 1948.
Historie skupiny, jejímž vůdčím i tvůrčím duchem František Procházka nesporně byl,
zahrnovala nejen etapu folkovou a trampskou, ale i éru satirickou a estrádní, kdy si smolařské
písničky broukala celá republika. Vystupovali tehdy mimo jiné i se skupinou Gustava
Broma, s Yvettou Simonovou, Milanem Chladilem a Karlem Vlachem, s komickou dvojkou
Šašek - Vostřel, jejich pořad konferoval oblíbený bavič Jarda Štercl. Jméno skupiny se
objevuje i na programu Kmochových slavností v Kolíně nebo na oslavách rozhlasu a televize
v pražském Technickém muzeu. Konec 50.let, které lze považovat za vrchol smolařské
kariéry v estrádním žánru, byl však i dobou tvrdé cenzury, takže písničkové texty bývaly
nezřídka poznamenány červenou tužkou cenzora. S komponovanými kabaretními pořady
pokračovali Smolaři až do 70.let, kdy nastala několikaletá pauza. V následujícím desetiletí je
však Karel Kayman Jakeš k radosti publika vrátil na scénu.
Ve smolařské prezentaci v podobě nahrávek se ve velké většině objevovaly písně
z Františkovy autorské dílny. Díky šaramantnímu skladateli, kytaristovi a zpěvákovi tak
vstoupily na hudební scénu desítky nádherných písniček, z nichž mnohé se zpívají dodnes,
aniž jejich interpreti znají jméno tvůrce. Smolaři se sice rozloučili s veřejným vystupováním
v roce 1998, ovšem společné muzicírování s omlazenou sestavou pokračovalo dál při
pravidelných úterních setkáních v soukromí domácnosti Procházkových. A Františkova žena
Marie udržela tuto tradici i v době, kdy on byl již dlouhodobě v nemocnici.
Františkův podpis nesou vtipné skladby satirické, které si braly na mušku tehdejší
nešvary i ekologické problémy, ale i písničky romantické, inspirované hlavně jihočeskou
přírodou, kterou nade vše miloval. Své by o tom mohli vyprávět jeho trampští kamarádi,
chata v Čakovci či přátelé z mysliveckého sdružení, jehož byl dlouholetým členem. Věrnost,
která byla typickým Františkovým povahovým rysem, však projevil nejen ve vztahu k hudbě
a přírodě, ale ve svém zaměstnání. V podstatě celý život zasvětil jediné profesi - povolání
propagačního výtvarníka a návrháře. I když od chvíle, kdy opustil reklamní oddělení Koh-
i-nooru, uplynulo už víc než čtvrt století, krabičky, přebaly a tužky s jeho návrhy najdete
ještě dnes na psacích stolech současníků. Stejně jako obrázky a jiné výtvarné artefakty, jimiž
František tak rád poděloval své okolí.
S Františkem Procházkou se přijdou jeho blízcí a přátelé rozloučit již zítra ve 13 hodin
na českobudějovický hřbitov sv.Otýlie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama