POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Karel Kupka

23. listopadu 2011 v 7:58
Osmdesátiny s malířskou paletou
Hanka Hosnedlová

Slaník u jihočeských Strakonic je místem, které si malíř Karel Kupka zvolil nejen
k bydlení, ale i k oslavě svých 80.narozenin v příštím roce. Takovým závdavkem ke kulatému
výročí byla však již letošní velká podzimní výstava v budově Pražské energetiky. Už
z názvu "Otec a syn" je jasné, že vystavovaná kolekce zahrnovala jak práce budoucího
jubilanta, tak jeho otce, který byl rovněž akademickým malířem a jmenoval se také Karel.
Ačkoliv léta dětství prožil Karel Kupka v Postupicích u Benešova, již tehdy objevoval
krásy jižních Čech díky tatínkovi, který sem jezdíval na letní byt, ovšem coby vášnivý rybář
také za rybami. A především malovat.
Karel Kupka však vzpomíná i na České Budějovice svých mladých let: "Pamatuji
si v Budějovicích tramvaje, které jezdívaly pomalu a měly označení P anebo langsam
s písmenem L," připomíná si ve vzpomínkách někdejší dobový vtípek. "Moje babička tam
prodávala lístky v kině, které stálo na křižovatce směrem na Prahu, a pak také na koupališti.
A můj strýček Šulista učil v jednotřídkách v Homolích, v Haklových Dvorech a v Dasném, a
ještě předtím, před válkou, měl menšinovou školu ve Skalinách u Benešova nad Černou. Dost
často jsem u něho pobýval."
Teplice, kam se pak Kupkovi přestěhovali, zažily jeho gymnaziální léta, než odešel
na vysokoškolská studia do Prahy. Začal Pedagogickou fakultu na Univerzitě Karlově a
pokračoval na Vysoké škole pedagogické se zaměřením na výtvarné umění. Mezi jeho
pedagogy byl nejen Cyril Bouda, ale také Karel Lidický či Martin Salcman. Po skončení
těchto studií absolvoval ještě Filozofickou fakultu UK. Jako perličku však občas pro přátele
uvádí, že jeho otec se na "učiteláku mohl chlubit" čtyřkou z kreslení a ani jemu se na
gymnáziu nevedlo o moc lépe - jeho výtvarné umění bylo tehdy hodnoceno trojkou. Jak
vidno, ani učitelé nejsou proroky...
Nicméně štětec a vůně barev se staly Kupkovými erbovními symboly na celý život,
třebaže v mládí se rozhodoval mezi malováním a houslemi. Malovat na jih jezdíval
pak i s dalšími malíři, jako byli zasloužilí umělci Alois Moravec či Cyril Chramosta,
národní umělec Vincenc Beneš, profesor Rejžek, ale hlavně s malířem a grafikem Karlem
Oberthorem. Jeho vztah k jihočeské krajině se prohluboval a po koupi chalupy na Slaníku
v roce 1971 zde zapustil kořeny trvale. Stal se Jihočechem se vším všudy. Však také k jeho
velkým láskám patří zdejší příroda a pak milovaný psí filozof - jezevčík Kubíček.
Nejsem asi první, kdo se zajímal o případnou příbuzeneckou spojitost Karla Kupky s
českým malířem Františkem Kupkou, významným spoluzakladatelem českého moderního
abstraktního umění. Podle slov Aleny Melicharové, o které slanický malíř s úsměvnou
nadsázkou říká, že je jeho tiskovou mluvčí, pro oba rody je spojnicí Manětín. Tam byl
pradědeček Karla Kupky soudním úředníkem a i ten byl zručným malířem a portrétistou. Jeho
obrazy dodnes vlastní potomci hrabat Lažanských.
Pokud by Karel Kupka chtěl u příležitosti blížících se osmdesátin bilancovat svůj výtvarný
život, vůbec by to neměl lehké. Realizované výstavy s jeho pracemi už asi dneska nespočítá
nikdo, a to nejen v tuzemsku, ale i v německých a rakouských galeriích. Ještě dnes vystavuje
dvakrát až třikrát do roka. Ovšem v příštím roce šňůra výstavních prezentací opět zhoustne -
na červen se připravuje výstava ve Vodňanech, o měsíc později ve Strakonicích, v srpnu pak
v Netolicích, v září v severočeském Hrobě, kde kdysi působil jako učitel, a zřejmě přibudou i
další.
Na svém kontě má patnáct knižních titulů, zejména knížky dětské a poezii.
Českobudějovické rozhlasové studio celý měsíc vysílalo čtení ze životopisné knihy Můj život
s paletou, kterou podle vyprávění Karla Kupky sepsala jeho přítelkyně Alena Melicharová.
Letošní datum pak nese volné pokračování knihy s názvem Ve dvou, v němž je společně

s Kupkovými kresbami prezentována i básnická tvorba A.Melicharové a kapitolky z Kupkova
života zpestřené dokumentárními fotografiemi. Mimo jiné se osoba Karla Kupky objevila i
v televizním medailónku o jihočeských malířích, natáčeném právě na Slaníku.
A jak se dožít v plné svěžesti osmdesátin? Na to má Karel Kupka jednoduchý, ale
spolehlivý recept: "V zájmu zachování duševního zdraví se nezabývám současnou politikou,
ani ji nijak nekomentuji. A tomu, že jsem fit i po fyzické stránce, vděčím kouzelnici přírodě.
Jen jí člověk musí umět naslouchat."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama