POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Literární Vlak

23. listopadu 2011 v 7:42 |  Co bylo
Vlak plný písmenek
Tak by se dal nazvat zvláštní vlak, který se v sobotu 17.září vydal na neobvyklou trasu
- z Tábora do Nového Údolí. Pod názvem Ecce libris aneb Jihočeské knihovny na kolech
připravila tuto nevšední akci prachatická knihovna, která se spojila s Jihočeským klubem
Obce spisovatelů s žádostí o účast jihočeských literátů. Kromě nich se totiž speciální
jízdy vláčkem, sestaveným ze starých dřevěných vagónů včetně tanečního, vyhlídkových
či bufetových, účastnil také pražský spisovatel Michal Viewegh a bavič Ivo Šmoldas či
výtvarnice Galina Miklínová. Zdravotní problémy zabránily pak účasti také dalšího známého
autora Pavla Šruta. Jihočeští literáti však byli v citelné převaze.
Ve všech 23 stanicích, kde vláček tažený starou dieselovou lokomotivou Hektor řady
720 stavěl, nastupovali nejen další knihovníci a autoři, ale především cestující. Někteří proto,
že si nechtěli nechat ujít cestu takovou zvláštní vlakovou soupravou, kterou cestou vyhlíželi
dospělí s fotoaparáty i rodiče s mávajícími dětmi. A to za jízdné - pouhých 30 Kč odkudkoliv
kamkoliv na dané trati. Jiní pak toužili vidět "živé" spisovatele, zejména ty populární, anebo
si poslechnout brněnskou kapelu Poutníci, která hrála během jízdy tam i zpět jako o život. A
to přesto, že se jízda původně plánovaná na čtyři hodiny protáhla na šest. A zpět to nebylo
o nic kratší. Připadala jsem si jako za hodně starých, ale půvabných časů, když na mnohých
stanicích vítali vláček místní knihovníci s transparenty a zdravicemi.
Vlastně se vytáhl i svatý Petr. Den byl jako malovaný a při dojezdu do Nového Údolí
pálilo sluníčko jako uprostřed léta. Plánovaný program se musel nahustit do vinou zpoždění
zkrácené doby pobytu, ale i tak to byly chvíle velice příjemné. Ani jsme si příliš neužili
tamních stánků, Muzea pošumavských železnic ve vagónu či ukázek tradičních šumavských
řemesel, protože se pokračovalo v autorském čtení. O to jsme se totiž snažili na pokyn
organizátorů už ve vlaku, ale hluk a malý prostor pro posluchače v doslechu předčítání už po
pár pokusech zhatil.
Němečtí literární příznivci čekali s plnými tácy buchtiček a obložených krajíčků, ale
také s harfenistkou a pištci, ve stínu velkého stanu pak kapela Paraván, která si v nasazení
s Poutníky rozhodně nezadala. O kus dál si mohli diváci pro změnu vychutnat divadelní
umění v podání prachatického divadélka Šos. Zlatým hřebem však byl nesporně křest nové
publikace s názvem Jihočeští spisovatelé aneb Někteří z mnoha, která zahrnuje stručné
medailonky 80 autorů z jižních Čech. Bohužel se akt odehrával na trati na mostku, přímo
proti slunci, takže jsme z kmotrů a dalších figurujících veličin včetně německých patronů,
pózujících na drážní drezíně, zaregistrovali vlastně jen siluety. Ale profíci dokázali udělat
fotografie i v této situaci.
Byl to nevšední a příjemný den a věřím, že se bude brzy opakovat - samozřejmě zase
v jiné, originální podobě. Navíc autoři navázali nové kontrakty s knihovníky a knihovními
nejen s autory. Věřím, že i čtenářská obec se v tamních knihovnách po této mimořádné a
dobře zpropagované akci úměrně rozroste.
Hanka Hosnedlová
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama