POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Pardálí vyznání verši

30. března 2012 v 20:24 |  Nové knihy
Pardálí vyznání verši
Hanka Hosnedlová

Ačkoliv Ondřej Havlíček řečený Pardál není na literární parketě již žádný zelenáč,
sbírka básní, kterou vydal v prvním měsíci letošního roku, je jeho knižní prvotinou.
Sbírku nazval českobudějovický autor příznačně Pardálí toulání mezi slovy a věnoval
si ji vlastně ke svým kulatým narozeninám, protože přesně na Nový rok 2012 oslavil
čtyřicítku.
Publikoval sice již v klubových knižních sbornících a dalších tiskovinách sdružení
jihočeských spisovatelů, pravidelně vystupuje na literárních večerech pro veřejnost,
ale k sólovému vydání své souborné tvorby se odhodlal až nyní. Věčně nosil po
kapsách papírky a notýsky s čerstvými nápady, o které se při různých příležitostech
bez přemlouvání a rád podělil se svými kamarády či naslouchajícím publikem. A já
jsem vždycky obdivovala jeho otevřenost a odvahu, s jakou nosil (a nosí) svou kůži na
trh, se kterou otevírá dvířka do svého soukromí i do třinácté komnaty duše. Nehraje
si na zasněného básníka s velkými gesty a velkými slovy, nechce se stát novým
Seifertem či Hrabětem, je prostě svůj - pardálí! Je zemitý, syrový, občas klopýtavý,
ale nekompromisní, stejně jako jeho básně.
Možná mají Ondrovy básničky blíž k vtipným a trefným veršovánkám než
k velkému básnickému dílu, ale jsou upřímné, nepřikrášlované a dýchají opravdovostí
výpovědi o každodenním všedním životě, o tužbách a snech obyčejného člověka,
opepřené osobitým humorem. Jako jeden z mála se Ondra Havlíček věnuje
akrostichonům, vytrvale a důsledně také rýmu a bez zajímavosti není ani jeho snaha
o tvorbu nových - vlastních slovních tvarů, které jsou vynalézavé a přitom každému i
srozumitelné. Jeho básničky však nejsou jen pouhým kupením rýmů za každou cenu,
vždycky mají nápad a konkrétní, autorem sledovaný záměr.
Na začátku sbírky jsou zařazené básničky z Ondrových školních let, takové
roztomilé hrátky se slovíčky, což je příznačné i pro většinu dalších dílek z pozdějších
etap. Častým námětem jeho básní jsou krásné slečny, příroda , zvířata, ale především
lidi a jejich jednání... Nechybí ani Ondrova zpověď z psychiatrického pavilónu,
vyznání trampingu či víra v lásku, i když samosebou z Ondrova pera opět poněkud
svérázná. Ale ať už jste, či nejste příznivci poezie, na více než dvou stech Ondrových
veršů se rozhodně nudit nebudete.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama