POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Řady literátů v zeleném mládnou

17. září 2012 v 16:33 | Hanka Hosnedlová |  Co bylo

V úvodu nejdříve pár slov pro nezasvěcené: Co je to vlastně Trapsavec? Není to ani trapný psavec, ani savec na útěku (v trapu), jak by si někdo mohl vykládat, ale trampská literární soutěž, která má kořeny hluboko v době totalitního režimu, kdy byla ještě v podstatě v ilegalitě. Troufám si navíc tvrdit, že je vůbec nejdéle fungující a v podstatě úspěšnou literární soutěží u nás. Svědčí o tom její letošní, neuvěřitelný v pořadí již 38. ročník. Ale nehodlám se nyní věnovat historii soutěže, nýbrž žhavé současnosti, k níž patří i květnový oheň Trapsavce, který se tentokrát konal téměř na rozhraní západních a jižních Čech poblíž Nepomuka.
Po mé dvouleté pauze na těchto ohních, kde jsou slavnostně vyhlašovány výsledky a předávány ceny vítězům, jsem byla překvapená množstvím nových, ale hlavně mladých tváří roztroušených po lese a louce v místě konání. A když jsem k tomu připočetla hemžící se předškolní potěr a mimina v maminkovských a otcovských náručích, nabyla jsem přesvědčení, že to s tím mládím v trampských řadách nebude tak zlé. A že tohle je možná právě jedna z cest, kde bude mít tramping zelenou.
Pochopitelně nechyběly zde ani ostřílené trapsavecké legendy, z nichž některé si stále ještě uchovaly soutěžního ducha a zapojují se do Trapsavce pořád ještě v řadách soutěžících. Jak strašně roky letí, mi došlo v okamžiku, kdy jsem si uvědomila, že moji "mlaďoši", které si pamatuji od jejich prvních trapsaveckých pokusů a krůčků, jsou vlastně již skoro střední generace. A bylo mi tak trochu líto, že nemám užší kontakt s právě nastupující psaveckou vlnou, která vypadá podle letošních výsledků velice nadějně.
Sledovala jsem v záři plamenů okolní obličeje. Někteří se tvářili otrle, jako že je nemůže hned tak něco překvapit, jiní neskrývali napětí. Kdo si asi letos odnese ceny a komu připadne Zlatý Trapsavec a kdo si odveze Malého Trapsavce? Znala jsem důvěrně ten pocit, kdysi jsem si ho pár let okusila i na tomto postu, než jsem převekslovala na porotce a letos jen na přihlížejícího příznivce.
Bývám členem porot různých literárních soutěží, a tak dokáži ocenit nejen velice solidní úroveň soutěžních prací, ale i skutečnost, že počet letos zaslaných příspěvků se blížil téměř dvěma stovkám - přesně jich bylo 192. A protože se každý ze soutěžících může zapojit až třemi pracemi, množství autorů bylo ani ne poloviční - tedy 87. Tedy žádný zásadní důvod k vráskám, na dnešní dobu skutečně slušné! Co je ale výjimečné a důvod k radosti, je počet nováčků, kterých se letos urodilo na čtyři desítky. To je totiž přímo báječné! I když se trochu plíživě vtírá otázka, kolik z nich vytrvá i do dalších let. Buďme ale optimisti a doufejme, že většina. Že je neodradí, když si tentokrát neodváželi domů s camrátkem se symbolickou tužtičkou žádnou z udělených cen, ale spoustu nových zkušeností, kamarádských kontaktů a informace i o jiných psaveckých akcích.
Kromě klasických kategorií rozdělujících soutěžní příspěvky na prózu a poezii, která i letos početně převálcovala povídkáře, jsou další kategorie takzvaných oldpsavců (tedy těch, kteří v minulosti utrhli nejméně tři ceny za první až třetí místo).
Takže v poezii si první tři pořadí vypsali: 1. - Miroslav Miky Marusjak, který získal i jedno z druhých míst, to druhé obsadil Jiří Qasinka Černohlávek a byla i dvě třetí, o které se podělili Adalbert D´Ady Mezei a Zdenka Líbalová, a tím vstoupili i do řad oldpsavců.
V próze pak zabodovali: 1. Vladimír Velkej Drak Javůrek, 2. - Petr Harmonika Soldát, 3. Jiří Murdoch Hons a Peter Pedro Benča, který se tak rovněž přesunul do seznamu oldpsavců, stejně jako Vladimír Velkej Drak Javůrek.
V oldpsavcích si vybojovaly místo na stupíncích vítězů básničky těchto autorů: 1. - Peter Joko Jokl, 2. Jaromír Juan Hlavatý, který se uvelebil i na místě rřetím, o něž se podílel s Milošem Hlávkou. V próze oldpsavců si vedl nejlépe Jan Jeňýk Valeš, druhou příčku obsadil Miroslav Novák a o třetí se s Magdalenou Waki Karelovou dělil Jan Hafran Frána.
Také Malého Trapsavce, tedy ocenění pro nejlépe ohodnocenou práci pro psavce do 23 let) si tentokrát odváželi dva autoři - Barbora Hakenová (báseň) a Lenka Leňucha Fránová (povídka). A konečně Zlatého Trapsavce letos utrhl zkušený borec Marek Fenik Kysilka.
Již v začátku článku jsem se zmiňovala o solidní kvalitě příspěvků, kterou jsem ovšem posuzovala tentokrát pouze podle vítězných prací. Tam hodnotím především nápady a originalitu. Pokud bych měla něco vytknout, pak snad to, že některé z povídek jsou zbytečně příliš dlouhé a jejich účinnosti by prospělo vypuštění popisných pasáží, čímž by dostal děj větší spád a akčnost. Jinde zase by neškodilo víc si pohrát se stylizací a v jednom nebo dvou případech je na škodu konečnému dopadu na čtenáře i jakési zbytečné rozmělnění pointy, která je skvělá. Jako všichni přítomní jsem si odvážela sborníček vítězných prací s ilustracemi Evy Šklíby Obůrkové, který graficky zpracovala Iva Draculea Spurná. Mám jich v knihovně už hezký štůsek a doufám, že budou ještě přibývat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama