POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

S jubilantem na rozhlasových vlnách

20. září 2012 v 19:36 | Hanka Hosnedlová |  Co bylo
V měsíci růží oslavil Ludvík Mühlstein, dlouholetý člen Jihočeského klubu Obce spisovatelů a zasloužilý novinář, Ludvík Mühlstein neuvěřitelnou osmdesátku. Neuvěřitelnou proto, že by mu mnozí šedesátníci a nejeden z padesátníků mohli závidět jeho kondici a chuť do života. Jeho neustálý zájem o dění v literárních a rozhlasových kruzích,
ale i ve sportu je skutečně víc než obdivuhodný. A co víc - ještě nyní aktivně sportuje. A to nemluvím o jeho specifických zájmech o přírodu a hlavně o jeho okřídlené miláčky, kterým věnoval spoustu práce a času v terénu.
Jistě si mnozí z vás vzpomenou třeba na jeho nedávné každodenní ranní pořady, které přinášely hlasy jednotlivých ptáků a k tomu Luďkův zasvěcený komentář.
Přírodě je věnována i většina jeho knižních počinů - Zelená a modrá setkání, Toulky ve stínu křídel, Šumavským tichem, Za ptačím voláním, Kam pěšiny nevedou, Kde krouží čápi, Povídky z udice, Od ledňáčka k orlům... Ale titul Hvězdy z rybníků je spojen se sportovní tematikou.


A věrný po celý život zůstal také rozhlasu, kde fungoval jako režisér, dramaturg, ale i pedagog. Ještě v současnosti se věnuje rozhlasovým školičkám a v minulosti vedl dlouhé roky dětské rozhlasové soubory, které úspěšně bodovaly na prestižních Wolkerových Prostějovech. Vychoval desítky schopných rozhlasáků, spíkrů i herců a žádný z nich na Luďka nezapomněl dodnes...
Aby nezapomněli ani naši čtenáři, připravili jsme s jubilantem malý rozhovor:

Co patří k vašim největším láskám?
Kdybych začal chlapeckým věkem, tak bych asi jako první jmenoval skauting. S českobudějovickou Dvaadvacítkou jsme se dostali až ke břehům Atlantského oceánu a co víc - nádherných čtrnáct dní jsme tábořili na ostrově Oleron a zúčastnili se také zahájení velkolepé slavnosti - skautského jamboree. V roce 1948 jsme měli navštívit Norsko, ale tam už jsme po radikální změně politické situace nesměli a skauti se pomalu stávali téměř ilegální organizací.
Pro mne ovšem ani v té době chodníčky v lukách a lesích nezarostly. Létali a hnízdili na nich ptáci, kteří se stali mou druhou velkou láskou, takže ze skauta se stal pak náruživý milovník ptactva. Ta záliba mi ostatně vydržela dodnes.
Kromě ornitologie jsem také často spěchával k fotbalovým a hokejovým hřištím a stadionům, odkud jsem vysílal reportáže na vlnách tehdy Československého rozhlasu. I to byla a je má jedna z mých lásek...

Myslíte, že dříve byl o rozhlasové vysílání větší zájem než nyní?
Zájem posluchačů o sportovní reportáže byl tehdy obrovský, televize teprve začínala, v krajských studiích přibývalo přímých přenosů. A nejen ony získávaly posluchačskou přízeň. Pamatuji si, jak lidé opouštěli už třeba v brzkých odpoledních hodinách třeba procházkové korzo nebo plovárnu, aby nepřišli třeba o sobotního "Ježka", tehdejší rozhlasový pořad.

Co postrádáte v dnešní nepochybně hektické době?
Chybí mi větší zájem o knihu, a to především u mladých lidí. Počítače ovládly světa a kluci a děvčata pomalu ani nevědí, co roste a žije v přírodě kolem nich - a to je zlé...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama