POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Jak potkávám básně

21. srpna 2013 v 16:21 | Hanka Hosnedlová |  Nové knihy

Odjakživa jsem považovala básně za taková malá dvířka do duše, dvířka ze slov, myšlenek a touhy. Někdy to mohou být dvířka falešná, která zůstávají jen hromádkou posbíraných a samoúčelně nakupených slov, pak samozřejmě nefungují a za nimi není vůbec nic. Ale u Břetislava Kotyzy jsou zcela jistě spolehlivými vstupy do široké duše poetovy se spoustou tajemných zákoutí, ale i nečekaných prozření. Nesmí vám ovšem chybět správný klíč - klíč pochopení, porozumění a splynutí, který pak otevírá netušené světy plné prostých krás, netušených odhalení a objevných pravd. Ačkoliv jsem se s Břetislavem nikdy osobně nesetkala, mám už jen prostřednictvím jeho veršů pocit nezpochybnitelné spřízněnosti, jako bychom se znali dlouhé desítky let.

Kotyzovy básně jsou neplánovaným mementem vyzrálého básníka, poselstvím zašifrovaným do metafor, jinotajů i do nápaditých a malebných slovních novotvarů, poselstvím o hlubokém, občas bolestném lidství v kvetoucích zahradách fantazie, o schopnosti vidět život kolem sebe v jiných, dosud neznámých barvách a dimenzích. Taková mistrovstvím slov odhalená šifra Mistra Leonarda, skrývající přehlížená, ale o to víc překvapující všednodenní tajemství, která máme denně na očích, ale neumíme je pojmenovat, přitesat dlátem veršů do žádaných tvarů, obléct je do přesně padnoucích košilek slov. Slov, která sice všichni důvěrně známe, ale jen málokdo jim umí dát správný střih.
Předkládané verše v Útržcích hovorů 2 nejsou sebestředným básníkovým monologem, ale rozhovorem přes bílou spojnici knižních stránek, dělícím se o překypující radost ze síly poznání, o sladkobolně natrpklý pocit pomíjivosti, stejně jako o skličující smutek z proher a ztrát. Přestože autor používá v naprosté většině volný rým, jeho verše rozhodně nepostrádají rytmus - rytmus prostého kouzla zurčícího pramínku slůvek a vět, ale i rytmus krve tepající ve spáncích a zrychlující dech. Nepodbízí se lacinými tretami velkých gest a zvučných vět, Kotyzovy básnické cesty jsou vyskládané z osobních poznání, z drobných kamínků všedních radostí i zraňujících zklamání, výkřiků i šepotu. A jeho vemlouvavé verše vybavené pasem naléhavé důvěrnosti s nepřehlédnutelnou pečetí srdce vždycky spolehlivě najdou svůj určený cíl - vnímavého čtenáře!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama