POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Doudlebsko včera a dnes

26. dubna 2014 v 10:28 | Jan Jiráček |  Ukázky z tvorby
Ukázka z připravované publikace Doudlebsko včera a dnes, která se týká hodně diskutovaného kmene Doudlebů...


3. Doudlebové z Podunají
Slované, ať již to byli Doudlebové či jiný slovanský kmen,mohli vstoupit do jižních Čech z různých směrů. Většinou se soudí, že do jižních Čech přišli od jihu z Podunají. Údajně ustupovali před Avary, kteří je dlouhodobě zotročovali, muže nutili válčit s Římany a Germány a slovanské ženy údajně znásilňovali a dokonce zapřahali do vozů, jak se uvádí v některých nejstarších písemných pramenech. Slované, kteří se během stěhování národů přechodně usadili v širším Podunají, tak podél starých dálkových stezek postupovali k severu do sousedních neobsazených území.

Jak již bylo výše uvedeno, Vitorazská a Kaplická stezka se sbíhaly v Doudlebech, kde bylo v raném středověku (přibližně v 10. stol.) založeno jedno z nejstarších správních (župních) středisek na českém území (tehdy nazývaném země Boi - podle latinského názvu Boemia). To však v příštích staletích nebylo zajištěno kamenným hradem jako jiná správní střediska v Čechách a brzy zaniklo. Souviselo to zřejmě se založením města České Budějovice a již předtím se vznikem hradské soustavy cca v 11. stol., do které již Doudleby na rozdíl od nedalekého Chýnova nebyly zařazeny.

Kmen Doudlebů nebo jeho část se údajně usídlil v jižních Čechách a obsadil blíže neurčené území (viz úvodní obrázek, na němž je vyznačeno poměrně rozsáhlé území Doudlebska z pozdější doby, kdy velká část jižních Čech patřila pod přemyslovské správní středisko v Bechyni). I když existence Doudlebska a zejména samotného kmene Doudlebů je dnes zpochybňována, nelze zamlčet, že o něm existuje řada písemných zpráv (nejstarší je od arabského cestovatele Abu al -Mas'udiho z 1. poloviny 10. stol. Je proto trochu s podivem, že někteří naši historikové neuznávají na území Čech jiné slovanské kmeny než kmen český (kmen Boemanů).

Pokud by skutečně existoval pouze jeden kmen Čechů a celé jižní Čechy byly kolonizovány Boemany (Čechy), mohli nejsnáze přijít od severu při tzv. 2. vlně slovanského osídlování Čech, které pronikalo na jih od Prahy. Středočeskou pahorkatinou vedla od Prahy podél Blanice a dále na jih podél středního toku Lužnice stará cesta přes dnešní obce Soběslav, Veselí nad Lužnicí a Vitín, která mohla také být vstupní branou do jižních Čech při rané kolonizaci Doudlebska. Nasvědčovaly by tomu četné mohylníky se žárovými hroby typickými pro slovanské kmeny, které se v hojném počtu vyskytují ve Středočeské pahorkatině podél celého Rudolfovského hřbetu až k Českým Budějovicím i dále na jih. Cesta podél Blanice a dále jižně přes Vlašim může být, jak již bylo uvedeno, pokračováním již zmíněné Vitorazské stezky, která v raném středověku pravděpodobně spojovala severovýchodní a jižní části raně středověkého panství Slavníkovců.

Spolehlivě zatím nelze určit, zda kolonizace Doudlebska probíhala od severu k jihu nebo opačným směrem či dokonce v obou směrech. Každá teorie má své zastánce i odpůrce a sporé historické údaje nedávají jasnou odpověď. Můžeme se proto jen domnívat, že Doudlebové ustupovali před Avary a tak se dostali do jižních Čech. Kam až pronikli je otázkou. Někteří autoři soudí, že postupovali dále k severu až severozápadu a obsadili rozsáhlé území, které po vzniku hradské soustavy spadalo pod hrad Prácheň u Horažďovic (můžeme se tak ptát, zda byla Prácheň hradem Doudlebů - zatím nám nikdo neodpoví). Ostatně nejen o Doudlebech (Dúlěbech), ale ani o Avarech toho příliš nevíme, neví se, co se s nimi stalo a proč tak náhle vymizeli z historie (nejspíše splynuli s Germány nebo se Slovany).

V publikované historii osídlování Doudlebska, obdobně jako v dalších nejstarších písemných pramenech zmiňujících se o Doudlebech, existuje celá řada protichůdných údajů a informací. Někteří autoři uvádějí takové podrobnosti, že Slované na Doudlebsku patřili k jednomu z 12 slovanských kmenů, který je v historických pramenech označován jako kmen Doudlebů (Dúlěbů), známý i z jiných částí Evropy. Také Doudleby, Doudlebsko a jim podobné názvy se vyskytují nejen v Čechách (Doudleby na Malši, Doudleby nad Orlicí, Doudlevce - část Plzně a další podobné názvy), ale i na jiných, často dosti vzdálených místech (Maďarsko, Polsko, Ukrajina). Název Doudlebsko jistě mohl vzniknout od názvu kmene, který v minulosti osídloval určitá území. Může ale také být pouze toponymem, označením specifického území podle jakéhosi místního znaku. Někteří historičtí badatelé považují Doudlebsko pouze za etnografický subregion, pro nějž byly dříve charakteristické místní zvyklosti, lidové kroje a nářečí.
Zajímavý výklad o Doudlebech se dočteme v historiiobce Římov. Zde se uvádí, že Doudlebové byli někdy v průběhu 9. stol. přepadeni bojovnějšími Zličany, kteří ovládli branišovické hradiště (nejstarší opevněné hradiště na Doudlebsku) a obyvatele vyhnali až do Vitorazska (Staré Weitry v Rakousku). To je v souladu s tím, že ve Vitorazsku v té době sídlili Slované a naše Doudlebsko údajně patřilo pod Libici, kde žili Zličané a kde tehdy bylo i sídlo kmenového knížectví Slavníkovců. Přepadení Doudlebů Zličany v Branišovicích ale není historicky doloženo. Likvidace branišovického hradiště a pozdější založení hradiště a správního střediska v Doudlebech mohlo mít i jiné příčiny.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama