POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Jak jsem zjistila, že literatura žije

24. dubna 2014 v 19:55 | Hanka Hosnedlová |  Co bylo

K cestám do centra naší metropole anebo po městě pravidelně využívám městskou hromadnou dopravu. Obvykle ten čas flegmaticky proklimbám nebo přemítám, co ten den zařídit, projednat a udělat. Ve středu po velikonočních svátcích mne však z tohoto poklidného cestování vytrhlo něco naprosto nečekaného. Při avízovém hlášení výstupních stanic se najednou z reproduktoru ozval hlas, který cestujícím sdělil, že ve stanici Pod lékárnou snad budete mít chvilku zdárnou. Říkala jsem si, jestli nejde o nějaký žertík ze strany řidiče a viděla jsem, že i ostatní v trolejbusu poněkud zpozorněli. Už jsem to skoro pustila z hlavy, když se u nádraží ozval zase onen hlas a pravil, že odtud vlaky vyráží, hlavně ať se nesráží. Teprve pak jsem se z další hlasové informace dozvěděla, že se jedná o projekt, který Dopravní podnik realizoval v součinnosti s literární kavárnou Měsíc ve dne v rámci akce Literatura žije. Bylo vidět, že to lidi pobavilo a s napětím čekali, která další zastávka inspirovala anonymní veršotepce. Jako například Mariánské náměstí, kde neznámý autor tvrdil, že dneska bude krásný den a třeba se ti poštěstí... Jasně, šlo o celkem naivní říkanky, ale bylo to příjemné vytržení ze stereotypu a nenásilné oživení hezkého jarního dne...

Druhý moment setkání s literárním festivalem se odehrával na hlavním náměstí pod širým nebem. Při vycházení z radnice mne totiž zaujaly střechy stánků a skupinky lidí kolem, takže logicky mne to přitáhlo podívat se, co se tam vlastně prodává. Prodával se jedinečný nápad a také báječné velkorysé gesto. Na paletách tam pod stříškami i mimo byly rozložené stovky knih - vesměs staršího data, v nichž se zájemci s gustem probírali. Ani já neodolala, ačkoliv už nemám doma kam knížky dávat a čas od času musím částí z nich někoho vhodného obdarovat. Když jsem se ale sháněla, komu bych mohla vybrané tituly zaplatit, sdělila mi jedna z dívek ve žlutém tričku s logem festivalu, že je to zdarma. A ať mi knížky přinesou hezké chvíle. Věříte, že hned to sluníčko nad hlavou začalo víc zářit a hřát? Stejně jako pocit z téhle zajímavé akce.

Možná vás bude zajímat, jak fond těchto knížek vznikl, že bylo možné je rozdávat čtenářům zdarma. Vlastně zase od lidí... ti totiž přinášeli organizátorům festivalu své knižní přebytky řadu dní předtím a sešlo se opravdu nečekané množství výtisků a musím říct, že i spousta atraktivních. O to víc mne ony vybrané knížky, které jsem si toho dne odnášela domů, budou těšit...





FOTO: L. Tylšarová
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama