POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Milenec rudé komisařky

9. června 2014 v 12:46 | --- |  Nové knihy
Jan Bauer: Milenec rudé komisařky

Autor této knihy náhodou narazí na vzpomínky svého vzdáleného prastrýce Leopolda, jenž se v roce 1917 ocitl v samém ohnisku revolučních změn v Rusku. Vzpomínky ho natolik zaujmou, že je přepracuje na strhující román popisující, jak je mladičký český student vídeňské univerzity pověřen tajným diplomatickým úkolem a vydává s falešnými doklady přemístit se uprostřed zuřící 1. světové války přes Německo, Švédsko a Finsko právě do Ruska. Omylem je přitom považován za švýcarského socialistu. Leopold Bauer se setkává s posledním rakouským císařem Karlem I., prvním předsedou ruské prozatímní vlády knížetem Lvovem i jeho nástupcem Kerenským, budoucím československým prezidentem Masarykem, ale i s předáky bolševiků Leninem, Trockým a Stalinem. Sám se shodou náhod stane málem obětí vzájemných intrik mezi ruskými revolucionáři a bezhlavě se zamiluje do krásné mladé Naděždy Rejsnerové, kterou kronštadtští námořníci nazývají svojí komisařkou. Strhující děj tohoto románu věrně zachycuje skutečné historické události, které měly změnit tvář světa.



Ukázka z románu:

V první ulici za Finským nádražím objevil Leopold zastrčené vetešnictví.
"Chtěl bych nějaký tmavý pánský oblek," oznámil majiteli, pomenšímu chlapíkovi s velkým zahnutým nosem a kudrnatými šedými vlasy.
"To jste, občane, po dlouhé době první," usmál se vetešník, sáhl pod pult, nasadil si cvikr a se zájem se na Leopolda podíval. "Teď každý chce dělnickou halenu nebo vojenský stejnokroj. A vůbec nejlépe se mi prodávají rudé pásky na rukáv nebo rudé kokardy. Ale oblek? Člověče, vždyť budete vypadat jako buržuj!"
"Ale v tomhle, co mám na sobě, mě nepustí do hotelu," namítl Bauer.
"Co by ne," ušklíbl se majitel obchodu. "Klidně vám prodám i rudou kokardu a nagant, mám tady jeden dokonce fungující, a uvidíte, jak se vám bude recepční klanět. To víte, dneska nám vládnou revoluční dělníci!"
"Já bych opravdu raději chtěl ten oblek," trval na svém Leopold.
"Jak račte, náš zákazník, náš pán. Prodám vám, co si přejete, než mi tenhle krám soudruzi prohlásí za majetek všeho lidu."
"To vážně hrozí?" zeptal se opatrně Bauer.
"Vy asi nejste odtud, že? Kdy jste přijel do Petrohradu?"
"Včera v noci."
"A smím vědět odkud?"
"Ze Švýcarska,"
"Aha, to se jistě znáte s Martovem a Leninem. Nu, jak si přejete, něco vám přinesu."
Za chvíli se vetešník objevil s černým smokingem, který vypadal, že patrně patřil nějakému koncertnímu hudebníkovi. "Jestli chcete, prodám vám také bílou košili, ale možná bude mít na vás krátké rukávy. Kolik máte kolem krku?"
Leopold bezradně rozhodil rukama.
"Nu, nevadí, mám tady krejčovský metr, tak si vás změřím. Však nám brzy bolševici začnou všem měřit krky, aby věděli, jak velké budou potřebovat smyčky na oběšení."
"Ale trest smrti přece prozatímní vláda zrušila," namítl Bauer.
"To není nic jiného než revoluční propaganda. Ach, pane, já bych byl raději, kdyby se vrátil car. Nějaké ty pogromy se vždycky daly přežít, ale s těmi demokraty a socialisty, co vládnou dneska, si nemůžete být s ničím jist."
Leopold ponechal vetešníkovy názory bez odezvy a věcně se zeptal: "Kde se tady mohu převléci?"
"Vidíte támhle tu skříň se zrcadly? Patřila primabaleríně Kšesinské, bývalé milence cara Mikuláše II. Teď si ovšem její palác zabrali bolševici a skříň mi sem odvezli. Za tu skříň si vlezte a klidně se převlékejte, jak je libo."
Bauer se na zmíněnou skříň se zájmem zahleděl. Dovedl si představit, jak by se asi líbila jeho otci, který by s ní jistě rád vylepšil vestibul svého maloměstského hotýlku. Nabízený smoking trochu páchnul naftalínem, ale jinak byl zjevně málo používaný, a co hlavního - padl mu jako ulitý.
"To víte, míry mám v oku. Mně stačí se na někoho podívat a hned vím, zda mu to bude sedět nebo ne," chválil se nosatý vetešník. Bauer si od něj ještě koupil mírně obnošený kabát s persiánovým límcem a v duchu blahořečil profesoru Musilovi, že ho na cestu vybavil dostatečnými finančními prostředky. Na ulici se pak vrátil jako dočista jiný člověk a směle se pustil směrem k Něvskému prospektu.

Pokud vás kniha zaujala, objednat si ji můžete například na tomto odkazu:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Morell Morell | Web | 9. června 2014 v 16:23 | Reagovat

Líbí se mi obal, ta gfotka je fakt dobrá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama