POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Mlynářské křtiny v Netolicích

27. června 2014 v 10:08 | Text a foto: Zdeněk Přibyl |  Archiv
Knihu Jaroslavy Pixové Mlýny na Zlatém potoce slavnostně pokřtili ve čtvrtek 19. června v podvečer v salonku netolického Muzea JUDr. Otakara Kudrny. Slavnostního okamžiku se spolu se starostou Netolic Oldřichem Petráškem, autorkou knihy, řadou potomků mlynářských rodů z okolí a obyvatel města všeho věku zúčastnili i tři vodníci a mlynářská chasa z ochotnického divadelního spolku Tyl Netolice. Tančilo se, zpívalo, křtilo, připíjelo, promítalo, vyprávělo a vzpomínalo až do tmy.

Knihu s obrázkem Panského mlýna ve Vitějovicích na obálce vydalo nakladatelství Blanice v Putimi. Autorka Jaroslava Pixová se po úspěšné trilogii o historii mlýnů na řece Blanici vypravila k břehům Zlatého potoka - nejdelšího přítoku Blanice. Na jeho toku dlouhém 35,5 kilometru objevila dnes neuvěřitelných patnáct mlýnů. Její vyprávění doprovázejí historické snímky ze soukromých archivů. Autory aktuálních záběrů jsou Jaroslava Pixová, Oldřich Petrášek a Ladislav Skočný. Vydání knihy podpořily radnice v Netolicích, Chrobolech, Mičovicích a Hracholuskách.

Předmluvu ke knize napsal netolický starosta Oldřich Petrášek, který sám pochází z košatého rodu mlynářů Petrášků. "Děkuji paní Pixové za to, že nám ve své knize přiblížila historii našeho regionu, život a práci našich předků. A že nám pomohla uvědomit si své kořeny, že sem patříme a tady jsme doma," píše v ní. Připomíná také, že Jaroslava Pixová v knize přibližuje i nelehké osudy místních mlynářských rodin za války a při komunistickém znárodňování.

Oldřich Petrášek uvedl, že si dnes už ani neuvědomujeme, jak hluboká stopa v naší kultuře zůstala po mlynářích a mlynářském řemesle. "Kolik rčení, obratů a výrazů souvisejících s mlynářstvím používáme v naší každodenní mluvě a často ani neznáme jejich původní význam, jako třeba podvodník, žabař, krcálek či šejdíř. Dodnes meleme páté přes deváté, přicházíme se svou troškou do mlýna, je to voda na náš mlýn, máme něco za lubem, vláčíme své problémy jako mlýnský kámen na krku, hloupí jsme jak vantroky, pijeme jako holendr a všichni víme, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě," vyjmenoval s humorem Oldřich Petrášek některé z nich.

Na slavnostním křtu knihy vodou ze Zlatého potoka jsme viděli i spoustu dětí s rozzářenýma očima. Není divu, tajemné prostředí mlýnů, jejich temná zákoutí, záhadné stroje, šumění vody a další zvuky přece svědčí o to, že ve mlýnech přebývají i vodní démoni, vodníci, víly, rusalky, bludičky, čerti nebo i sám ďábel, se kterými musí být mlynář jistě v "holportu". Strašidelné mlýny jsou nezbytnou rekvizitou mnoha českých pohádek, pověstí a filmů.

Dnes už se od Zlatého potoka tradiční klapot mlýnů neozývá. Zůstala v něm ale podle slov Oldřicha Petráška zurčící, průzračná voda, které se nemusíme bát napít. Zůstaly tu zelené louky plné vzácného kvítí, obklopené horami a srázy s hlubokými lesy, malebné jihočeské vesnice s množstvím památek lidové architektury. Kdo sem jednou zavítá, nebude litovat...




Děkujeme panu Z. Přibylovi za udělení souhlasu s uveřejněním textu a fotografií...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama