POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Zvláštní chuť Hovorkova knižního cigára

24. června 2014 v 19:39 | Hanka Hosnedlová |  Nové knihy

Ačkoliv knížka Máš cigáro?, kterou vydal Atelier Lucie a Nakladatelství JIH, vyšla již v loňském roce, do povědomí čtenářů se dostává teprve nyní, a proto se u ní také na chvilku zastavíme. Zatímco prvotina Jiřího Hovorky, který je v kulturní veřejnosti znám spíše jako zkušený a úspěšný výtvarník, nese ve svém názvu vykřičník (Pozdrav, ptáku!), druhý vzpomínkový soubor, tentokrát z let náhradní vojenské služby, si dovolil titul s otazníkem. Ten ovšem ve čtenáři poté, co dojde na poslední stránku, rozhodně nezůstává. A pokud ano, tak jedině v otázce: kdy už přijde na knihkupecké pulty třetí knížka z Hovorkovy dílny...

Jde o lehké, příjemné vyprávění, vracející v autorových vzpomínkách čtenáře zpátky do druhé poloviny minulého století, poznamenané nejen mládím této generace, ale i neuvěřitelnými absurditami doby. Ke čtenářské přitažlivosti přispívá poutavost námětu i volná hovorová forma a neotřelý výrazový styl. S nečekanou autorskou rutinou navléká Hovorka jednotlivé drobné, nezřídka až anekdotické příběhy na nit vyprávění o své náhradní vojenské službě. S nadhledem a bez mentorování, ale i bez bolestínského vzdychání dokáže prezentovat i méně veselé, někdy až tragické úseky ze života svého i svého tehdejšího okolí, které tvořili především pacienti a personál nemocnice, ale i přátelé hlavního hrdiny. Nerozmělňuje ani citové etudy, nahozené několika větami, dává jim nádech křídel letícího motýla a teprve zpětně si člověk uvědomí, jak zvláštní dojem v něm ten prchavý okamžik vzájemného souznění a porozumění zanechal. Glosátorským způsobem a mistrným řazením popisných vět nenásilně přiměje vnímavého čtenáře i k ponoru pod povrch řečeného anebo k přemýšlivému propojování daných událostí a náznaků. Spíše jen v dějových souvislostech prolíná do děje i politický podtext oněch rozkmitaných let, který se prostě z dobových obrázků vymazat nedá. Některé z kapitol, zejména přímé vyprávění postaviček z Hovorkova realistického panoptika, mají neopomenutelnou, až vyzývavě hrabalovskou vůni.
V každém případě ale tuhle knížku přečtete jedním dechem a sklapnete ji s přáním, abyste i vy dovedli naservírovat své vzpomínky v tak jedinečném a chutném čtenářském menu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama