POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

NEZAPOMÍNEJME!

4. května 2015 v 10:10 | Petr Šulista |  Diskuse
V těchto dnech si připomínáme 70. výročí ukončení 2. světové války, která si vyžádala na 50 milionů lidských životů. Byl květen - nejkrásnější měsíc v roce a lidé plnými doušky vsávali tak dlouho očekávané chvíle svobody a míru. A nepřáli si nic jiného, než aby se právě prožité hrůzy války už nikdy neopakovaly.

Dějiny lidstva jsou bez nadsázky dějinami válek. Mocenské, náboženské a další důvody od nepaměti přinášejí lidem na této planetě hrůzu a utrpení, a co víc, naprosto zbytečnou smrt.

Když tehdejší nejvyšší velitel Spojeneckých sil a budoucí 34. prezident Spojených států Dwight David Eisenhower našel oběti koncentračních táborů, přikázal vše fotografovat, shromáždit co nejvíc důkazů, filmů a svědectví. Jako důvod uvedl obavu, aby někdo v budoucnu nezačal tvrdit, že k tomu, co se stalo, nikdy nedošlo. Jak prozíravé byly tehdy jeho úvahy, jak dokonale dokázal předvídat budoucnost.

Dnešní generace o hrůzách války mnoho neví. Nad příběhy pamětníků se mnozí pohrdavě usmívají: "Co nám to tady vypravují za pohádky?" Zahlcení každodenními dávkami krutosti a násilí, jež je v současné době na našem mediálním trhu víc než dost, s otupeným vnímáním násilné smrti jako společensky a mravně naprosto nepřijatelné, nejsou schopni plně chápat hrůznost jakékoli války ani jejích krutých následků.Obrazy ze života a následných poprav vězňů v koncentračních táborech stejně jako filmové dokumenty ze světových válek hodnotí očima diváků běžných hororových scén, bez jakýchkoli výraznějších emocí a už vůbec ne s pocitem hrůzy, strachu a smutku. Pro mnohé jsou letité archivní snímky dokonce pouhou nudnou zábavou.

Lidská paměť se s narůstající kvantitou informací výrazně krátí. Jevy vcelku nedávné jsou v záplavě nejrůznějších zpráv vytlačovány do pozadí a zapomínány. I události zvukově či obrazově podchycené se stávají předmětem pochybností, ba dokonce se označují za podvrh. Nejmarkantnějším ze všech příkladů je stále živená pochybnost o existenci holocaustu, který mnozí již dnes považují za pouhopouhý výmysl.

Minulost si je ale nutné připomínat, vracet se k ní, čerpat z ní a především se z ní učit. Neměli bychom zapomínat projevovat úctu a vděk nejen našim předkům, ale i všem, kteří proto, abychom my dnes mohli již 70 let žít v míru, obětovali své životy.

Je třeba si neustále připomínat, co je skutečná, opravdová válka:


Strašlivé prázdno dnů a chvil,
čas, co se v peklo proměnil,
v němž pouze smrt se směje
šťastná z lidské beznaděje.

Když země krví opitá,
oběti marně počítá
zahalená v prach a dým.
Promiňte! Víc vám nepovím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama