POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Jak jsem vstoupil do spisovatelského souhvězdí

21. května 2016 v 14:38 | Miroslav Tota |  Diskuse
Již od svých jinošských let jsem tíhnul k literatuře. Jako spousta mladých mužů jsem se i já pokoušel převést své prožitky a pocity do veršované podoby. Některá témata ze života jsem zpracoval ve formě povídek. Později jsem k tomu přidal i texty písní. Tato tvůrčí činnost mě vždy bavila a bylo mi povzbuzením, jestliže se některé mé dílko líbilo i mým blízkým.

Teprve v posledním období, již ve zralém věku, jsem se začal věnovat literární tvorbě cíleně. Do té doby jsem psal především pro svou radost a potěšení mých nejbližších. Napsal jsem dvě knihy, každou pro opačné spektrum čtenářů. První kniha o domácích mazlíčcích je určena pro děti. Druhá kniha se naopak věnuje problematice seniorů.

Mým snem vždy bylo stát se autorem takového literárního díla, které by si rádi přečetli i mně neznámí čtenáři. K tomu by bylo potřeba takové dílo vydat. Ale jak na to? Díky pomoci Fandy Tylšara a dvou nakladatelství se mi podařilo obě knihy počátkem tohoto roku vydat. A z toho čtyři knihy již byly prostřednictvím e-shopu nakladatelství prodány. Pro někoho možná úsměvné číslo, pro mne však splněný sen.

Na základě spolupráce na vydání mých knih mne Fanda Tylšar pozval na pravidelnou schůzku Jihočeského klubu Obce spisovatelů v Českých Budějovicích. Rád jsem pozvání přijal. Později jsem však začal přemýšlet. Já mezi spisovateli? Copak jsem nějaký spisovatel se svými dvěma obyčejnými knihami? A nejsem už na to starý ve svém věku, kdy jsem překročil šedesátku? Nakonec jsem si řekl, že za podívání nic nedám.

Má první návštěva na schůzce spisovatelů v útulné budějovické hospůdce mne překvapila. Kolem mne bylo souhvězdí samých spisovatelských hvězd. Jejich jména jsem neznal, nebo jsem nevěděl, že patří těmto osobám. Překvapilo mne věkové složení členů klubu. Domníval jsem se, že budu jedním z nejstarších přítomných. Ti ještě starší však převládali. Všichni si získali moji úctu a sympatie. Jsou to skromní a přátelští lidé, pro které je spisovatelská činnost radostí a potěšením. Mají za sebou a jistě i před sebou spoustu úspěšných knih, ať už se věnují poezii či próze. Absolvovali nespočet křtů svých děl, autogramiád nebo autorských čtení. Stali se laureáty nejrůznějších literárních soutěží. Při diskusi s nimi jsem se cítil dobře. Získal jsem mnoho cenných zkušeností. Rozhodl jsem se proto, že se zúčastním i následujících schůzek a jednou se snad stanu platným členem klubu.

Přemýšlel jsem, čím to je, že v klubu chybí v širší míře zastoupení mladší generace autorů. Možná je to tím, že každý autor potřebuje vyzrát, získat životní zkušenosti, které pak může ztvárnit ve svých dílech. Může to být také tím, že literární činnost je dlouhodobá záležitost, která vyžaduje soustředění a čas. A toho zaměstnaný člověk mnoho nemá. Dalším z faktorů může být i to, že napsat knihu není až tak složité, jako ji prodat. Náklady na vydání knihy jsou pro mladého člověka poměrně vysoké a prodej knihy bývá alespoň pro začínajícího autora problematický. To mohou být faktory, které ovlivňují věkový průměr členů klubu. Jak se však dovídám na schůzkách, jihočeský klub organizuje spoustu literárních soutěží pro žáky a studenty škol i střední generaci. Právě zde může vyrůst podhoubí další generace spisovatelů, která může navázat na poctivou a úspěšnou práci dnešních hvězd.

Miroslav Tota
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama