POČET NÁVŠTĚV:

Load Counter

Dlouho očekávaná básnická sbírka

5. února 2018 v 16:36 | Hanka Hosnedlová |  Nové knihy
Upřímně řečeno, na tuhle sbírku názvem Zmijení a s podpisem Stáni Bumbové, kterou vydalo jindřichohradecké nakladatelství Zmijení, jsem čekala řadu roků a jsem moc ráda, že ji konečně držím v ruce. Ačkoliv nejsem autorka, představuje pro mne určité naplnění očekávání, takový malý, ale podstatný milník na nelehké cestě z písmenek a rýmů. Stáninu tvorbu sleduji vlastně už od středoškolských studií a od samého počátku jsem v ní viděla nadějnou, talentovanou básnířku. Její verše mne vždy oslovovaly a byla jsem přesvědčená, že po řadě prezentací ústních i písemných je logicky zákonitým pokračováním její tvorby právě vydání souhrnné sbírky. Něco jako dosavadní souborné dílo - zatím s hraničním datem roku 2014.
Sama autorka v krátkém úvodu píše, že kniha zahrnuje práci dvaceti roků, takže čtenáře může zarazit určitá "nepoměrnost" - tedy při celkovém srovnávání veršů s různým datem vzniku. Vzala mi tím tak trochu vítr z plachet, protože přesně takovým porovnáním jsem chtěla původně začít své celkové hodnocení sbírky, která je pro mne příjemným průvodcem po cestách Stánina tvůrčího zrání. A to zrání velice intenzivního, přímočarého, bez zavádějících odboček a propadů, i když pochopitelně náhled dospívajícího, zmítajícího se ve svých vlastních zmatcích, je poněkud odlišný od nazírání člověka již dospělého, zařazeného na vymezenou životní kolej. Ovšem sborník není jen deníkem hledání a nacházení, ale i hlubším ponorem pod povrch, odhalujícím i vrstvy, předtím netušené, a přesto tak naprosto určující.
Rozhodně ale nesmím ve své kratičké recenzi opomenout vyzdvihnout i tu skutečnost, že žádné ze zařazených veršů nejsou modernistickým shlukem nahodilých slovních uskupení, ale každá ze Stániných básní přesně naplňuje autorčin záměr a vypointovaný neotřelý nápad - a to v kterékoliv z fází její tvorby. Každá její báseň sama o sobě je nezpochybnitelným, oslovujícím příběhem nebo mozaikovým obrazem s jasnou výpovědí. Záviděníhodná je i Stánina lehkost, malebnost a samozřejmost rýmů, které přesně, bez prvoplánové otrocké snahy o rýmování, vystaví to, co sledovala v původním celkovém záměru. Vyzdvihnout bych měla i její naprosto netypické, metaforické stavby slov, které vnímavého čtenáře nadchnou svou neotřelostí, mnohotvárností a vynalézavostí. Bonbonkem, kterým pak Stáňa zdobí některé ze svých poetických výpovědí, jsou její tvořivé slovní novotvary, které sice slovník jazyka českého nezahrnuje, nicméně jsou svým smyslem jasné. Příkladem může být vlastně už samotný název této sbírky - Zmijení.
Jenom bych se v závěru přimlouvala za to, abych na další sbírku Stániných básní nečekala tak dlouho, jako na tu, o níž právě píši...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama